Nizozemí mělo v 16. – 18. století klíčovou pozici v oblasti mezinárodního knižního obchodu. Díky na svou dobu velké svobodě tisku mohly být vydány knihy zastupující odlišné teologické, vědecké a společenské názory. Tiskařská centra byla v Antverpách, Lovani, Bruggách, Bruselu, Amsterdamu a Leidenu. Termín nizozemský tisk přitom může matoucí, protože ve většině případů knihy nevycházely v nizozemštině. Převažovala latina a francouzština, zatímco nizozemština tvořila zhruba deset procent produkce. 

Bohaté historické fondy olomoucké Vědecké knihovny ukrývají na čtyři tisíce nizozemských tisků z doby, kdy země byla „barokním knihkupectvím světa“. Důvodem tak početné sbírky je pravděpodobně skutečnost, že se zde v rámci papežského semináře Collegium Nordicum připravovali na misie jezuité, kteří měli v Nizozemí obracet protestanty na katolictví. Nizozemské tisky z knihovního fondu nesporně mají velkou historickou a uměleckou hodnotu. Atraktivními exponáty jsou také z hlediska doloženého původu v olomouckých a moravských církevních i šlechtických knihovnách. Velké množství pochází z knihovny olomoucké jezuitské univerzity i dalších klášterních knihoven (premonstráti, cisterciáci, kapucíni), nezanedbatelná je také kolekce olomoucké kapituly. Naším cílem je seznámit vás s produkcí významných tiskařských dílen v nizozemských městech a také nastínit význam a úlohu tisků v moravských barokních knihovnách.

V rámci programu Duchovní osa Moravy budou v Kroměříži po dobu konání výstavy k vidění nejcennější Nizozemské tisky z knihovny Arcibiskupského zámku.