Dílo Carlose Relvase, plné okouzlení z tehdy nově vzniklého média, se touto výstavou vrátí poprvé po více než století zapomnění na evropskou fotografickou scénu. Relvas, jenž pocházel z města Golega v údolí řeky Tejo, známého chovem lusitánských koní, realizoval svůj sen stát se průkopníkem fotografického umění. Chuť experimentovat a výjimečný výtvarný cit ho dovedly k mistrovským výkonům v mnoha fotografických žánrech i k několika vynálezům. Relvas byl skutečně kosmopolitním učencem, dopisoval si s nejvýznamnějšími osobnostmi evropské fotografie, podnikl mnoho cest po Evropě, navštěvoval i obesílal významné veletrhy a výstavy, kde za své snímky pravidelně získával ocenění. V roce 1869 se stal členem Francouzské fotografické společnosti. Ačkoliv se vždy označoval jako fotograf amatér, byl jedním z nejvyhledávanějších portrétistů. Patřil k intelektuální, umělecké a vědecké elitě své doby a jeho knihovna čítala na čtyři tisíce knih nejen o umění, ale také o optice, chemii a filosofii. Carlos Relvas zemřel ve svých 55 letech na následky jezdecké nehody a jeho sláva pohasla na více než sto let. Až po roce 2000 se Institutu portugalských muzeí a městu Golega podařilo obnovit jeho secesní ateliér a zpracovat pozůstalost, která čítá jen v negativech na 13 000 položek. Úsilí připomenout Carlose Relvase bylo završeno vydáním monografie a výstavou v Museu Nacional de Arte Antiga v Lisabonu v roce 2003.

Výstava nazvaná Carlos Relvas: Objekty věčnosti, připravená v úzké spolupráci s městem Golega, kurátorem Davidem Koreckým, představuje dílo autora v sedmi kapitolách: Objekty věčnosti, Krajiny a architektura, Portréty, Na farmě, Lodě a pobřeží, Každodenní život, a Ateliér umělce. Tato výstava je po více než stoleté pauze jeho prvním představením za hranicemi Portugalska.