Výstava představí jak zevlení inicializované formou výjezdního výletu, tak radikální formu zevlení takřka nehybného, zasazeného do rámce zpravidla utvářeného hranicí domácnosti. Nejprve důsledně zalepená filmem vývojky, posléze složkou ustalovače zpečetěná fotografická laboratoř přátel blikající výbojky v prachu, kterak kandována parami přímo nad kavárenskou Pragou, z temnoty znovu v posledních několika chvílích vyvrhne materiál přesně takovým způsobem, aby mohli tematicky rozžehnut soubor prací co možná nejaktuálnější podoby, a výstava tak mohla odolat cílu setravat po celý měsíc odrazu – Davů schopná. V mezním případě nacházíme částečně zrevidováné velkoformátové práce započaté někdy uprostřed spolupráce, rovněž takto přijdou v potaz díla autorů jako jednotlivců. Do hry napuštena je volně stavba poetického budování artefaktů, zevlně působíciho oběšence zevně zjemělé obé esence, artefaktu pospolu s aktem akce teoretizace, zcela zjevně jsou během procesu instalace prováděny prostorem ve dvojici medii ruku v ruce, písmo se bodni kde mi bodni, větví jako slovovodní řad, s cílem tematicky rozeznít prim vyzívaně rozezleně zeleně, zívaného „á“ ve formě. Pro výstavu se jeví zásadní práce s videodokumentačném materiálem performativní akce, jakkoli dodávající této na nadváze jejím uskutečnění v zahraničním prostoru, či ať už jen tušená, neviděná či některá další, v reakci na prostor živě prováděná práce s idejemi a jinými pojmy, zakládající na členění prostoru velkoformátovým foto materiálem, ve vztahu k rámcovému naplánovaní přítomnosti pohyblivého obrazu a objektu, zakládající na pojednaní hravě, zacházené práce se světlem v hlavě. Sourozeneckou speciální kapitolou obrozenci „sami pro sebe“ bude autoadaptace novorozeněte zevlící performace, reakce na silný moment tematizace prezence matematizace akce prezentace fenoménu věznice Vánoce.