Dominik Gajarský & Janina Weißengruber – Trust, Tears and Taxes

Výstava Trust, Tears & Taxes zkoumá zkušenost dospívání v současném světě bez nejisté budoucnosti. Kdy se stáváme součástí společnosti? Co nás v ní činí důvěryhodnými? A máme možnost ovlivnit vlastní budoucnost, nebo jsme k ní předurčeni*y vlastním rodinným zázemím? Dialog odráží napětí mezi hledáním osobní identity a společenským očekáváním a její vnější validací. Dospívání zde není jen biologickou nebo psychologickou proměnou, ale kulturním a politickým aktem. Výstava otevírá otázku, co znamená „dospět“ v rozpolcené době.

Dominik Gajarský (*1986) je pražský výtvarník a hudebník. Ve své tvorbě se zabývá tématy jako je paměť, jinakost, nostalgie, mýty a pohádky. Často kombinuje text, zvuk a pohyblivý obraz, aby prozkoumal symbolické a historické souvislosti a propojil je se současností. Pod přezdívkou Slowmotiondancer produkuje, mixuje a masteruje hudební produkci na české i mezinárodní scéně. Zkomponoval několik skladeb k performancím, divadelním představením, krátkým filmům, dokumentárním filmům a zvukovým uměleckým instalacím. Mezi lety 2009–2015 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér nových médií II / Škola Anny Daučíkové) a absolvoval stáž v UdK v Berlíně (pod vedením Josephine Pryde). Doktorské studium absolvoval na UMPRUM, kde spoluvedl ateliér intermediální tvorby VU III. Byl finalistou prestižních ocenění, například Leinemann Foundation Award v roce 2014 a Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2017. Pravidelně se účastní samostatných i skupinových výstav, jeho práce byla prezentována například v rámci projektu Close-Up Cinema a greengrassi v Londýně, Pioneer Works, Union Docs, Cantina Royal v New Yorku nebo v Českém centru v Berlíně, Národní galerii a galerii Rudolfinum v Praze.

Janina Weißengruber (*1997) je vizuální umělkyně žijící ve Vídni. Od roku 2020 je členkou kolektivu adO/Aptive (společně s Danielem Hüttlerem), který se věnuje performativnímu, interaktivnímu a kolaborativnímu přístupu k umění a teorii. Společně s Olgou Mathildou Gärtner a Nanou Sorgo organizuje výstavní formát s názvem „dressing… Man Nequinn“, který se zaměřuje na oblečení, vztah umění a těla a nositelné edice. Absolvovala studium filozofie na Vídeňské univerzitě a od roku 2022 studuje v rámci programu Sochařství a prostor na Univerzitě užitého umění ve Vídni. Ve své samostatné umělecké praxi vychází především z popkulturní a masmediální estetiky a jejích jazykových forem. Její díla byla vystavena mimo jiné na Klimabiennale Wien, Never at Home, AIL Wien, Neuer Kunstverein Wien, Collegium Artisticum v Sarajevu, Galerie Raum mit Licht ve Vídni, Außenstelle Kunst Wien a v pražské Pragovka Gallery. V rámci projektu salzkammergut 24 představila své práce ve veřejném prostoru.