“Nikdo na světě nezná tolik příběhů jako Ole Lukøje – rozhodně je umí vyprávět! Když se setmí a děti ještě spořádaně sedí kolem stolu nebo na svých stoličkách, přichází Ole Lukøje. Přichází nahoru tiše, protože chodí v ponožkách. Tiše otevře dveře a cvrnk! Posype děti sušeným mlékem – jen trochu, ale vždycky tolik, aby měly zavřené oči a neviděly ho. Jakmile děti usnou, Ole Lukøje se posadí na postel vedle nich.”

  

Ačkoli se o této postavě Hanse Christiana Andersena nikdy nemluvilo jako o Sandmanovi, nýbrž jen jako o “Ole Lukøje” (což zhruba znamená “Ole zavírá oči”), je zcela jistě včerejším předchůdcem dnes běžně vyprávěných mýtů o Sandmanovi.

  

V rámci vernisáže proběhne performativní čtení, které zkoumá nové způsoby vyprávění. Digitální folklór se zde pojí s parasociálními interakcemi v reálném čase. Apropriuje prvky livestreamů, využívá role-playingu a imaginárního live chatu, který přidává další hlasy do jednostranného vyprávění. Příběhy, inspirované znepokojivými creepy pastami z online fór jako 4-chan nebo Reddit, reflektují nové metody lidové kultury v digitálním věku.