PEDRO CUNHA A SOPHIA XAVIER: IN LOCO FABRIKA
Výstava se koná k ukončení rezidenčního pobytu těchto autorů.

Portugalští autoři se při tvorbě nechávají inspirovat industriálním rázem Ostravy!

Pedro Cunha industrial přetransformovává do amorfních tvarů evokujících přírodu. Přirovnává mechanismy přírody k schématu života v továrně. Spleti trubek a mašin nahrazuje větvěmi pulsujících stromů.
Kromě maleb, které tvoří v INDUSTRIAL Gallery bude realizovat velkoformátovou malbu na venkovní zeď v areálu továrny. Jedná se o ojedinělý přístup, nejedná se o graffiti, i když z něho po své zkušenosti z New Yorku vychází.

Umělci budou tvořit v areálu sochu, který bude z materiálu identických pro továrnu.

Sophia Xavier pracuje v médiu fotografie a videa, zasahuje scénický příběh, ve kterém hraje hlavní roli přímo do výrobního procesu v industriálních halách.

Pedro Cunha
(* 1975)
Je portugalský vizuální umělec, tvoří ve více médiích (socha, instalace, kresba, video, street art). Jeho speciální uchopení umění je však strhující právě v médiu malby. Umělec se narodil a žije v Lisabonu. Po studiu architektury, kde se seznámil převážně s využitím plasticity architektury a pojímání prostoru se začal intenzivněji věnovat malbě, kterou řešil paralelně během svého studia.
Prostor aplikuje do malby, hloubka a vrstvy gest jsou pro autora typické.

V Lisabonu založil nezávislou galerii Nomáda, ve které spolupracuje s dalšími umělci převážně formou experimentálního malování právě v otevřeném prostoru. V červenci 2010 realizoval tyto street artové malby v New Yorku, v roce 2011 spolupracoval s německým umělcem Hildegardem Webrem BBK-Stapelhaus v Kolíně nad Rýnem. V roce 2012 maloval na zdi galerie ve čtvrti Soho v New Yorku. Vystavuje samostatně i kolektivně od roku 1995.

Cunhovy práce přesahují pomyslnou hranici závěsného obrazu, vystupuje do prostoru, odvážně experimentuje avšak už zná materiál, takže experiment je řízený postoj, ve kterém objevuje potenciál různých médií s nasazenou intenzivní svobodou provedení.

Proces tvorby je u Cunhi součástí uměleckého díla, tudíž právě otevřené studio dovolí divákovi nahlédnout do alchymie používání barev a energie, z které dílo vzniká. Formy na obrazech vystavuje intuitivním procesem a se smyslnou rychlostí akční tvorby.

Maria Sophia Xavier
(* 1983)

Xavier také vystudovala architekturu na Vysoké škole architektury v Lisabonu, avšak její přesah tvorby vyústil spíše v médium fotografie, zabývá se také kontaktní improvizací a tancem. Spolupracovala s různými kulturními institucemi
(Experimenta Design, Silver arm factory, Lomography Lxfactory.)

Ve své fotografické práci, scénicky prozkoumává příběhy složené převážne ze sekvencí. Izolované postavy se pohybují a dostávají se znovu do jiného kontextu. Zasazuje své fotografie také např. do Cunhových maleb, tudíž probíhá dialog, ve kterém jednoduše řeší běžná témata každodennosti lidské existence v jiném prostoru.

Téma prostoru se právě díky znalosti architektury silně odráží v její práci, proto fotografie je spíše instalací. Zkoumání výstupní formy instalace staví diváka do zajímavého vztahu mezi prostorem, uměleckým dílem a diváka v různých měřítkách komunikace.