Jak na běžícím páse
7. 6. 2018
Vernisáže
Husova 535/18, 602 00 Brno-město
Instituce ukončila činnost v roce 2019
Vernisáž výstavy JAK NA BĚŽÍCÍM PÁSE, jež se bude v prostorách kavárny konat v termínu 7. 6. 2018–21.7. 2018 a která tematizuje standardizované firemní bydlení budované obuvnickým podnikem Baťa ve Zlíně a jeho poválečný přerod směrem k panelovým technologiím. Architektonické řešení: Jitka Ressová Kurátorky: Barbora Vacková, Jitka Ressová, Klára Eliášová Grafika: Jozef Ondrík, Deep Throat.
Dosažení standardu je nutnou podmínkou výroby na běžícím páse. Aby bylo možné rozdělit výrobu do oddělených do sebe zapadajících úkonů, je třeba každý jeden popsat přesně a jasně, vymezit pohyb pracovníka, jenž jej vykonává, zakreslit nástroj, který použije, a definovat požadovaný výsledek. Jen tak může v procesu navazovat další stejně dopodrobna rozebraný akt. Standardizace v baťovské výrobě bot je jen obrazem doby, která hledala vyjádření standardu pro vše. Moderna se zrodila s potřebou nalézt univerzální měřítko, které bude nástrojem ve snaze zvládnout rodící se masy a současně jim poskytnout odpovídající životní úroveň. Reakcí na nalezení osvobozeného individua bylo utvoření mechanismu, který jej znova spoutá v novém řádu a pravidlech, poskytne mu nové útočiště, vytvoří obraz, se kterým se bude moci sám srovnávat.
Instalace je inspirována residenčními čtvrtěmi baťovského Zlína, ve kterých firma postavila během necelých tří desetiletí více než dva a půl tisíce domů pro rodiny svých zaměstnanců. Přesto, že v nich nebydleli zdaleka všichni, kdo ve Zlíně pracovali, jsou tyto domky jiným vyjádřením měřítka toho, jak má vypadat správný zaměstnanec a k jakému životu má směřovat. Byly měřítkem úspěchu nejen zaměstnance, ale celé firmy. Tak, jako vyráběla botu podle očíslovaného kopyta odpovídajícího noze anonymního zákazníka, tak stavěla v závislosti na potřebách podniku i doby domy pro anonymního dělníka, mistra, lékaře či učitele. Princip standardizace je zde vidět v jejím základu: podle daného měřítka produkuje boty, domy a dokonce i celá města. Je to mechanismus stavebnice – ze základních součástek můžete postavit dům pro dvě rodiny, nebo výškový bytový. Stačí si vybrat.
Kurátorky: Klára Eliášová (4AM), Jitka Ressová (ellement) Barbora Vacková (FSS a PdF MU)
Návrh architektonické koncepce: Jitka Ressová (ellement)
Grafika: Deep Throat
Fotografie: Libor Stavjaník
Obrazovou dokumentaci poskytl Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín.
Fotografie Libora Stavjaníka byly realizovány jako výstup projektu NAKI II DG16P02M028 financovaného MK.
Výstava i doprovodný program vznikly s podporou Ministerstva kultury České republiky, Statutárního města Brna a Nadace české architektury.
* Více informací o výstavě a doprovodném programu naleznete ZDE