Poslední výstava letošního roku představuje výběr fotografií výrazné pardubické osobnosti Jana Adamce, kterou pro galerii připravila historička umění Martina Vítková. Jana Adamce zde ukazuje jako sběratele všedních nevšedností každodenního života, dokumentátora pardubické nezávislé scény i ticha, krajiny a zapadlých koutů našeho světa. Fotografa, který je též zasloužilým galeristou, jež již 20 let úspěšně vede Galerii Fons firmy Stapro na Pernštýnském náměstí, kurátorka popisuje jako "pamětníka mnoha generací umělců, archiváře dění utajeného před normalizační cenzurou i před kapitalisticky tupými a lhostejnými médii”.

Přešel jsem ulici a viděl jsem celý svět. Říká Jan Adamec o svém cyklu fotografií jazzových muzikantů ze sklonku devadesátých let nafotografovaných v pardubické devětadvacítce. Tehdy už měl za sebou dokumentaci totalitního Absurdistánu skrze surrealismus všedního dne v Českých výlohách. Sérii takových bizarností, jakou nasbíral za víc jak desetiletí, si nelze vymyslet.

Jan Adamec se narodil v roce 1954 v Chotěboři, v Pardubicích žije od svých dvanácti let. Fotografovat začal v roce 1975 během povinné vojenské služby. Už dvacet let (od 1998) vede Galerii Fons firmy Stapro v Pardubicích na Pernštejnském náměstí, zaměřenou na fotografii a pozapomínané autory, zvláště z Pardubic. Jan Adamec inicioval a spolupodílel se na všech výstavách, katalozích a aktivitách, jež se týkají pardubické umělecké generace Starých psů, zabývá se také odkazem díla Vojmíra Vokolka. Mezi jeho nejznámější fotografické cykly patří Hráči, které nasnímal v pardubickém jazzovém klubu D29. Ale ještě před tím v průběhu sedmdesátých a počátku osmdesátých let vznikaly reálně surreálné České výlohy. Jana Adamce ovlivnila humanistická fotografie zakladatelských osobností skupiny Magnum, ale také pouliční fotograf Paříže Eugen Atget. Adamec je dokumentátorem a v jistém slova smyslu archivářem kulturního dění Pardubic. V Galerii města Pardubic bude představena jeho fotografická činnost poprvé takřka v celé šíři.