“Svitálka, osada na Vysočině, kde se svítání a soumrak, na počátku a konci dne, stávají až fyzicky přítomnými při cestě poutníka k obzoru. Zjevování a skrývání. Červánky zrodu dne i jeho závěru a jistota znovuzrození. Čas neplynoucí, spíše ustavený. Svitálka se tak pro mě, před mnoha lety stala krajinou intimního seznamování se se světlem přicházejícím a odcházejícím i prvním místem vnímání viděného, ale i neviděného, přesto vysvětleného. Také místem prvního malování.” (Jaroslav J. Alt)