Karolína Klimešová v loňském roce absolvovala na pražské AVU v ateliéru grafiky II Vladimíra Kokolii. Během svého studia se zúčastnila řady stáží, například zahraničního studijního pobytu na University of Arts London. Specifický prostor galerie přijímá, ale nikterak se mu nepřizpůsobuje. Svým dílem si chce naopak okolní prostor podmanit a tím jej i dále utvářet, rozvíjet, měnit. Její tvorba, vzhledem k užitému materiálu a barevnosti, může podbízet k vnímání naivity a infantilnosti. Tyto vlastnosti však v celé tvorbě zastoupeny nikterak nejsou, naopak a až protikladně jsou objekty tvrdé, surově své s absencí nad rámcových kontextů a vyšších úvah, kdy o sobě vypovídají „pouze“ viditelným – tvarem, barvou, velikostí, a tím se mění z cesty k uvědomění na samotný cíl, v celé své materiálnosti a hmatatelné definitivnosti.

 Název výstavy reaguje na autorčino impulzivní uvažování nad vlastní tvorbou. Použití rozkazovacího tvaru slova „kropit“ zde reprezentuje vnitřní monolog umělkyně. Jejími vlastními slovy jde o jakýsi „pokřik k sobě samé – učinit krok dále“.

 „Moje práce je zaměřená hlavně na kontakt s materiálem a barvou. Zajímá mne extrémní nálada, extrémní výraz, extrémní paleta. Chci přilákat diváka k obrazu. Pro můj současný projekt pracuji místo nástrojů, štětců a barev v tubách, s hmotou průmyslově nabarveného krepového papíru. Nepopírám ho, využívám ho, tak jak vzniknul. Přitom se dobře snoubí s mou vizí a já oživuji jeho hmotu vlastním duchem. Skládám ho, slepuji, a pak ho zas rozpouštím a exponuji světlu. Stejně tak jako pouťové růže, se stávají i mé objekty zhmotněním dočasnosti a pomíjivosti.“

 

                                                                                                                                                                                                                  Ruth Peterová