Katarína Nábilková – Kolektivní paměť

Katarínu Nábilkovou, studentku ateliéru K. O. V. na UMPRUM, fascinují procesy „resuscitace“ historických předmětů a jejich přenášení do současného kontextu, který nabízí prostor pro nové interpretace napříč generacemi. Soustředí se na práci s objektem a její tvorba se pohybuje mezi autorským šperkem a prostorovou instalací. V prostoru Niky Katarína reinterpretuje fenomén “céček” skrze kolektivní i osobní minulost.

Dvě roviny paměti se odrážejí ve dvou typech materiálů – kovu a bílé textilii, jejichž vzájemný kontrast zrcadlí napětí mezi individuálním a společným příběhem. Přesto jsou obě materie spojené tvarem – céčka, která byla v 80. letech součástí populárního sběratelství a vyměňování a pojí se s nimi i osobní prožitek autorky z pozdější doby. Řetěz z kovových céček představuje kolektivní rovinu vzpomínek, textilní céčka zpřítomňují intimní rovinu autorčiných vlastních vzpomínek na dětství.

Instalace vyzývá diváky, aby poodkryli vrstvy svých vzpomínek, objevili příběhy, které si nesou hluboko v sobě, a zamysleli se nad tím, jak tyto příběhy formují společná vyprávění.