Rodinný dům byl za minulého režimu obklopen aurou nedostatkového zboží. Po roce 1989 tak pochopitelně na velkou poptávku po vlastním rodinném bydlení zareagovaly nově zakládané projekční a stavební firmy. Samostatně vlastněný rodinný dům inspirovaný obrazem „šťastného“ západního způsobu života přinášel jeho majitelům nový životní styl a ztělesňoval naplnění snu o moderním bydlení. Snu, ovlivněného touhou po vyjádření vlastní individuality a snahou o sebeprezentaci nově se formující střední společenské vrstvy. Ve svobodné volbě vítězila nabídka katalogového rodinného domu na klíč. 

Výstava se zaměřuje na vývoj průměrného českého domu tak, jak jej nabízely projekční a stavební firmy, a jak se o něm psalo v časopisech. Sleduje, jak se až do dnešních dnů proměňovala architektura v souvislosti s dobovým vkusem a především, jaká byla reálná dostupnost této formy bydlení, s níž těsně souvisí nabídka státních podpor např. stavebního spoření a zejména pak hypoték. Výstava tak skrze typologii rodinného domu vytváří imaginární katalog architektonického odrazu porevolučního vývoje střední vrstvy – jejího kulturního, sociálního a ekonomického statusu.

Kurátorka: Jana Pavlová
Koncepce: Eva Bortelova, Irena Lehkoživová, Jana Pavlová, Barbora Špičáková
Instalace: Martin Hrubý