Výstava Exposition Dump si pohrává s pojmem z literatury a filmového, seriálového i videoherního vyprávění, označujícím zahlcení křečovitým způsobem výkladu o postavách, ději a fikčním světě. Obvykle negativně vnímaná nepřirozenost “expozičního výlevu” je tady převrácená do intenzivního přetržitého vyprávění prostřednictvím soch, objektů a obrazů. Umělost této expozice může připomínat frontální výuku ve škole, poddání se invazivní péči nebo snaze racionalizovat si intenzivní vjemy a rozvolněnou posloupnost ze snů.

  

Malby a instalace Klaudie Figury pracují často s prostředím převážně vzdělávacích a zdravotnických institucí jako úzkostných prostor podněcujících k myšlenkovému úniku. Jáchym Šimek staví rozsáhlé reliéfní scénické výjevy na pomezí snové logiky, herních mechanismů a osobních mýtů. Setkání jejich prací vytváří situaci, v níž konstruovanost vyprávěného a informační přetlak je záměrem a nikoli slabinou. 

  

Klaudia Figura (*2000, ona/její, oni/jejich) je vizuální umělectvo, které žije a pracuje v polské Poznani. V roce 2024 absolvovala magisterské studium na Univerzitě umění v Poznani (UAP) v oboru grafika. Ve své umělecké praxi pracuje s tématem nostalgie, která vychází ze zkušenosti dospívání na přelomu tisíciletí a životem na okraji společnosti. Zajímá se o to, jak samotné socio-kulturní prostředí vyjadřuje hierarchii a moc. Prostředníctvím malby, sochy a instalace vytváří vlastní poetickou optiku, ve které splétá úvahy o sociální dynamice a kulturních změnách a reinterpretuje zdánlivě všední témata. Pracuje s různými řemeslnými technikami a DIY postupy, na pozadí kterých si pohrává s hranicí reálného a umělého, živoucího a mrtvého. Její práce bylo možné vidět na několika skupinových výstavách, jako například National Cold Weapon Fair v Promocyjna Gallery ve Varšavě (2024), Cursed Moorland v Turnus ve Varšavě (2024), Skrajnia v BWA Warszawa (2025), Thaw v The Tiger Room v Mnichově (2025) nebo na samostatné výstavě Bitter Heart v Łęctwo Gallery v Poznani (2024).

  

Jáchym Šimek (*2000, on/jeho) je vizuální umělec, který žije a působí v Praze. Momentálně studuje v ateliéru Malba III (u Josefa Bolfa, Jakuba Hoška a Nik Timkové) na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho skulpturální díla, reliéfy a instalace vychází do velké míry z jeho obliby divadelní a operní scénografie a emocionálního prožívání architektury. Ve své práci různě rozkládá a prolíná zorné pole, ve kterém se děj otevírá do nelineární časovosti, přičemž zmnožený úhel pohledu navozuje dojem přeostřování z celků do detailů a mizanscény. V některých reliéfech vytváří efekt rybího oka, jindy buduje dramatický prostřih, podobný hororovým “jumpscare” lekačkám ve filmu a videohrách. Pro jeho práci jsou také důležité principy vyprávění, které odráží obrazový plán reliéfů plný záhybů a připomíná spíš storyboard s sekvenčními políčky. Jeho díla se objevila na výstavách jako Zlínský salon mladých v Krajské galerii ve Zlíně (2024), Podobenství v Galerii města Blanska (2025), Spark Detektor v Berlínském modelu v Praze (2025), Fix Quick How v City Surfer Office v Praze (2025) nebo Wandering by Pinning v galerii Kvalitář v Praze (2024). Svou dosavadní práci loni uceleně představil na samostatné výstavě Space fabric / Wooden Particle (Poem) v pražské Karpuchina Gallery (2023).