Lesní porosty, geologické struktury, svatyně a prázdné prostory. Výstava výjimečné české grafičky a kreslířky testuje spolu s možnostmi obrazu také limity imaginace. 

 

Lenka Falušiová patří k nastupující generaci umělců, kteří v posledních několika letech znovuobjevili půvab a bohatství krajinomalby, respektive obsáhli její původní schopnost pojmout svět. Krajinomalba samozřejmě představuje svět lidský – hovoříme o umění, o lidské tvořivosti, o lidské perspektivě. Sic krajina. Také ale o úžasu a zahlcení, kterému naše mysl podléhá, je-li bez ochrany vystavena Přírodě. V ojedinělé prostorové instalaci Falušiová záměrně testuje své i naše možnosti. Alespoň pomyslně se navrací zpět k původní zkušenosti – a ustavuje nové pomezí umění a rituálu. K výstavě vychází autorčina první monografie.