Po výstavě grafiky v Galerii Hollar připomíná i Galerie Nová síň nedožité 80. narozeniny Miroslava Houry (1933-2006) výstavou jeho malířského díla. Soustřeďuje se na obrazy s originálními autorskými reliéfními polychromovanými rámy, kde v návaznosti na tvorbu Františka Bílka, Josefa Váchala či Gustava Klimta, ale především po svých vlastních zkušenostech s reliéfem, hledal umělec nové možnosti ve spojení obou výtvarných disciplín.
Ukázky aradecorů a artprotisů připomenou Hourovu monumentální a monumentálně dekorativní tvorbu pro interiéry veřejných budov hlavně v severních Čechách, kam přišel jako absolvent pedagogické fakulty a kde působil až do konce svého života. (Jeho mozaika „Pocta dělnosti severních Čech“ byla v době svého vzniku největší mozaikou v Evropě).
Zatímco grafika vedla Miroslava Houru i v malbě k cyklickému rozvíjení základního tématu, z monumentální tvorby do ní přecházel smysl pro velkou formu, jistá symboličnost a přitom obecná srozumitelnost. Nositelem jeho poselství byla lidská postava, jež se od individuální podoby z údobí jeho počátků měnila v obecný pojem člověk – lidé. A člověk tu představoval vzporu, touhu, sílu, naději i smutek samoty. Vztahy postav, symbolů a znaků vytvářely příběhy, které se řetězily do variací na dané téma v cyklech Lidé – domy, Ikaros, Prométheus, Chárón, Domov, Cesty, v nichž kladl otázky a hledal odpovědi na základní smysl lidské existence.