Dobršský genius loci k tématu místa ponouká. Pošumavská Dobrš se svojí raně středověkou faktickou i bájenou (pověst o draku-krokodýlu) a také nedávnou (působiště v 50. letech minulého století vězněného patera Martina Františka Vícha) historií, gotickou tvrzí se zbytky renesančních sgrafit a ikonickou branou, dvěma pozoruhodnými původně románskými kostely na dnešních asi tak 50 obyvatel je usazená v krajině pevně a zároveň jakoby připravená k „odletu“.

  

Po již několik let se stává místem setkání hudebníků nad společným tématem a při této příležitosti otevíraná výstava je svého druhu obdobným setkáním výtvarných umělců. Letos se výstavu hostící tvrz stává místem, na kterém se odehrávají v různých poměrech namixované dokumentační, emoční či vizionářské zprávy opět o místech jako součástích krajin, ať reálných či jaksi obecných, krajin podobenství, krajin imaginárních, osobních, společných. Krajina nás formuje, poskytuje prostor pro pouť fyzickou i duchovní a jak to na cestách bývá i místa k zastavení. Skrze krajinu a v krajině lze (sebe i leccos) sdělovat i sdílet, být přítomen. Zastavme se a spočiňme v ní. Přítomni. Je to namístě.

  

kurátorka: Lucie Šiklová