Abstraktní obrazy plzeňského malíře, grafika a fotografa Pavla Janouškovce (*1961) představí od 3. do 30. srpna Zlínský zámek ve výstavních prostorách v prvním patře. Pro svou další samostatnou výstavu vybral autor tři desítky převážně rozměrných pláten. Zahrnují nejenom jeho malby z let 2001 – 2014, ale zejména současnou tvorbu, reprezentovanou velkoplošnými diptychy z volného cyklu “Katedrály” a obrazy z volného abstraktního cyklu “Krajiny”.

 

Inspirací pro Janouškovcovu tvorbu je vše, co se děje kolem něj. Vše, co vnímá a ukládá si do paměti. „Může to být letní ráno, stromy ohýbané bouří, číše vína, která zachytila poslední paprsek slunce, nebo majestátnost katedrály za ticha a šera probouzejícího se rána. Své dojmy, pocity a vzpomínky z těchto výjevů se pak snažím přenést na své obrazy a dál zprostředkovat,“ říká výtvarník. K malování ho lákala už jako malého chlapce vůně terpentýnu z otcova amatérského malířského ateliéru. Své výtvarné vzdělání získal v letech 1977 – 1983 u akademického malíře Jaroslava Šindeláře a u jedné z nejvýznamnějších osobností plzeňské výtvarné scény Jiřího Patery.

 

Po hektickém předchozím období z přelomu tisíciletí si Janouškovec v letech 2008 – 2015 naordinoval, kvůli určitému pocitu vyhoření, delší autorskou pauzu. Umění a tvůrčí činnost ale nedokázal zcela odložit a místo štětce, který bral do ruky sporadicky, se stal jeho hlavním výrazovým prostředkem fotoaparát. „I díky pohledu přes jeho hledáček jsem dokázal vstřebávat nové podněty pro svou další malířskou tvorbu,“ řekl malíř, který si autorskou výstavu dopřál jako předčasný dárek k nadcházejícím šedesátinám.

 

„Zlín jsem si vybral proto, že mne velmi oslovil interiér zámku, konkrétně výstavní sály Hedvika. Je to mimořádně zajímavý prostor, který byl pro mne velkou výzvou,“ vysvětil Janouškovec, proč volba jeho další autorské výstavy po sedmileté výstavní odmlce padla místo jeho rodné Plzně právě na Zlín. Velkorysé výstavní prostory dají vyniknout jeho plátnům o rozměrech od 95 x 100 centimetrů až po 173 x 119 centimetrů.

 

Podle kurátorky Ivany Beranové je Janouškovcovým nejužívanějším výrazovým médiem malba – ponejvíce akrylovými, ale nezřídka také klasickými olejovými barvami. Nejčastěji na plátno, sololit i karton. „Do obrazů se nebojí zasahovat experimentátorsky, a sice pomocí různých tmelů, sprejů a průmyslových barev. Specifické expresivity dosahuje jako krajinář, a to výraznými liniemi a ostrým ohraničením zobrazených objektů. Veškerá práce na plátně, včetně rozmývání a podobných technik, kterými někdy navozuje pocit jakéhosi mlžného oparu, jsou cílené. V novějších pracích výše zmíněné techniky, zvláště potom výrazné linie a ostrá ohraničení, často rezonují ve formě zkratky, znaku či obrysu. Takto se „promalovává“ k abstraktní zkratce a znakovosti, které se následně stávají jeho základním projevem a autentickým výrazem,” shrnula Beranová. „Je to tvorba důrazná, ve výtvarném slova smyslu moderní a dává nám na srozuměnou, že v případě Pavla Janouškovce se jedná o autentický projev, podpořený výbornou řemeslností v návaznosti na předchozí studium.“ dodala.

  

Pro letošní rok Janouškovec kromě Zlína připravil i své další autorské výstavy v Galerii Panský dům v Kynšperku nad Ohří (3. – 30. září) a v Galerii Divadla Pod Palmovkou v Praze (17. října – 21. listopadu). Pro rok 2021 připravuje autor, ke svým šedesátinám, retrospektivní výstavu (3. – 30. 11. 2021) v Galerii Jiřího Trnky v Plzni.