„Na plot či zeď můžeme z historického hlediska pohlížet jako na pojem utvářený vnitřní lidskou psychologií ve snaze ochránit svůj majetek a soukromí. Představuje společenskou úmluvu spojenou s právy a povinnostmi vlastníka pozemku, ale současně i fenomén spojený s širšími politickými vlivy. V Českých zemích například podle občanského zákoníku z roku 1811 platilo tzv. „pravidlo pravé ruky s orientací na vchod“. Vlastníkům budovy nebo městské zahrady ukládalo povinnost postarat se na pravé straně od svého hlavního vchodu o uzavření svého prostoru a o oddělení vlastního pozemku od cizího prostoru. Tato legislativní norma platila až do 1. ledna 1951, dosud je ovšem v mnoha místech dodržována nejen jako zvykové právo, ale především jako princip vystavěný na hlubším archetypálním typu jednání.“

Petr Dub

Zatímco na bariéru mříže v podloubí si většina návštěvníků Ostravského muzea zvykla a přijala jí jako samozřejmost, bez toho aniž by se zamýšlela, proč vůbec vznikla. Zeď, která zde nově přes noc vyrostla v rámci projektu Petra Duba, se jejich pozornosti pravděpodobně dočká, a to nejen proto, že je nová, neokoukaná, ale i proto, že se o ni uchází mnohem nesmlouvavěji. Nejenže svou polohou a rozměry přímo omezuje chod instituce a znesnadňuje vstup do budovy, ale na své okolí působí i tím, že na sebe ostentativně bere podobu zdi zavlečené do centra odkudsi z periférie či sídelní kaše. Tak by alespoň měla kolemjdoucímu velet zkušenost, neboť na centrálním ostravském náměstí, z jehož rohu zívá chřtán nejposlednějšího parkoviště odkudsi z okraje města, je celkem logické se domnívat, že je tato zeď jen dalším z úspěchů periferizace, dalším z jejích četných záborů v zákopové válce s ostravským centrem.

Bariéra, kterou Petr Dub uprostřed podloubí vztyčil, ale skýtá více než tento významový syžet. Zvláště čelní pohled z náměstí, odkud se zeď jeví jako zcela neprostupná a muzeum uzavřené, směřuje i k úvahám nad současnou rolí kulturních zařízení, jako jsou muzea či galerie. Jakou úlohu ve společnosti plní, jakým způsobem komunikují s veřejností, a do jaké míry je právě styk s veřejností náplní jejich aktivit. Vybudování zdi, oddělující fyzický i mentální prostor mezi vnitřkem a vnějškem, mezi muzeem a běžným světem, v daném případě odkazuje ke snaze definovat přechod mezi pozorností či zájmem diváka a povinnostmi provozovatelů kulturních institucí. Problém totiž nespočívá jen ve skutečnosti, že se většina populace návštěvy těchto institucí podvědomě obává, ale i v tom, že jejich představu o nedobytné (kulturní) tvrzi hojně přiživují i samy instituce svojí komunikační neobratností, přezíravostí, myšlenkovým zapouzdřením či anachronickou koncepcí prezentace sbírek. Vzájemné odtržení je tak pohodlné pro obě strany a z překážky je rázem ochranný prvek, což ironicky glosuje i název instalace „Šťastní a veselí“, referující o stavu mysli lidí žijících na jedné či druhé straně zdi.

Ani tím se ale hra významů nevyčerpává. Stačí rozšířit kontext a zeď můžeme vztáhnout i k současné geopolitické situaci spojené s pohybem migračních skupin po území Evropy a se snahami o kontrolu tohoto procesu. Zeď se rázem stává symbolem společnosti, jež se v rámci domnělého bezpečí vzdává svých práv a svobod a dobrovolně se nechává spoutat osidly represe stávajícího mocenského aparátu. Nakonec český národ má se životem za „zdí“ více než čtyřicetiletou zkušenost.

Petr Dub (*1976 v Praze) je absolvent FaVU VUT v Brně, ateliérů Malba I-III Petra Kvíčaly, Martina Mainera a Petra Veselého (2003-09). Tamtéž v roce 2012 zakončil doktorské studium autorskou publikací s názvem Vybrané postkonceptuální přístupy v současné české malbě. Ve vlastní umělecké tvorbě se věnuje především zkoumání kapacity současné malby, objektu, instalace a jejich vzájemných přesahů v architektuře či ve veřejném prostoru. Autorova diplomová práce s názvem UNFRAMED byla vybrána pro evropskou přehlídku Start Point a cyklus TRANSFORMERS mezi díla finalistů mezinárodní ceny The Sovereign European Art Prize pořádané Královskou nadací v Londýně pod záštitou aukční síně Christie‘s. V roce 2011 byl autor nominován na cenu Essl Art Award Cee a zařazen do cyklu Start Up organizovaného Galerií hlavního města Prahy. Petr Dub je předseda Spolku Skutek (2015), platformy pro diskuzi uvnitř umělecké obce i směr ven, a zakladatel platformy Reframed (2012 – spolu se Zdeňkem Porcalem).

Výstavní program Galerie Lauby podporují: Ministerstvo kultury České republiky, Statutární město Ostrava, Fakulta umění Ostravské univerzity v Ostravě a Ostravské muzeum