Aktuální výstava Petry Novákové – Ondreičkové je zaměřena na téma Vesmír. Používá přitom svou vlastní autorskou techniku, kterou sama nazývá kresba nožem, kdy obraz vzniká perforací papíru a jeho vrstvením. Téma Vesmíru přebírá ve své vícevýznamovosti. Vizualitu svých kreseb nožem oproti minulosti posouvá do abstraktní roviny, zhodnocuje principy prostorových možností materiálu. V případě Vesmíru se nevěnuje kosmologickým otázkám, univerzum nechápe jako totalitu všeho, nenárokuje si na absolutnost, ale vesmírem chápe vlastní mentální prostor. Ačkoliv matérii kosmologická věda definuje ve filozofické i fyzikální podobě, aškoliv autorka s ní pracuje výtvarně a tedy i volně. Součástí autorského přístupu k dílu jako k výpovědi je, že autorka recykluje a nově tvoří díla z vlastních uměleckých artefaktů staršího datování, výsledkem je trojrozměrný nástěnný objekt nebo obraz. Svou aktuální tvorbou navazuje na dosavadní cykly: Samota v davu, Biotopy, Horizonty, Genius loci, Eroze, Civilizace.

Petra Nováková – Ondreičková (1968) je autorkou, která nastoupila na scénu v první polovině 90. let, pracuje s instalací vlastních děl jako se základní výstavbovou jednotkou, definuje vztah uměleckého objektu a prostoru. Ve své dosavadní tvorbě se inspirovala literárně-filozofickými texty. Jak již v roce 2009 a 2010 na výstavě Vita Activa, kde reagovala na dílo Hannah Arendtové stejnojmenného názvu, či na ostatní výstavě v roce 2012 věnované tématu Genius loci inspirované knihou Ch. Norberg – Schulze, který se vyjadřoval k fenomenologii architektury.

Petra Nováková – Ondreičková studovala na Škole uměleckého průmyslu v Bratislavě, následně na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze v ateliéru Adély Matasové. Zúčastnila se mnoha výstav doma i v zahraničí jako například:

Real – Utopic Breakfast (Míčovna Pražského Hradu v Praze, ČR, 1992),
Germination Europe 8 (Breda, Varšava, Atény, Madrid, 1993 – 1994), Marginalia (Považská galerie umění Žilina, 1994), Česko – slovenská zahrada (České a Slovenské velvyslanectví Londýn, GB), Pars pro toto (Slovenská národní galerie Bratislava, 1995), Sen o muzeu (Považská galerie umění Žilina, 1995), Paradigma žena (Považská galerie umění Žilina, 1996), Mezisvět (Slovenská národní galerie Bratislava, 1998), Vzdálené podobnosti (Národní galerie Praha, 1999 – 2000), Slovak Art for Free (Biennale di Venezia, SK – CZ pavilon 1999) a další.

Její díla jsou zastoupena ve sbírkách Slovenské národní galerie v Bratislavě, v Středoslovenské galerii v Banské Bystrici, v cizině je to Galerija Miroslav Kraljevića Zagreb v Chorvatsku a v mnoha soukromých sbírkách.