Galerie Ladislava Sutnara představuje tvorbu malíře a pedagoga Aleše Ogouna. Médium malby je pro něj nástrojem komunikace. Pracuje způsobem, že přes sebe vrství čitelné fragmenty skutečnosti – ruce, ústa, ptáky – a poskládá je podle subjektivního vzorce, ze kterého vznikne vrchní rastr obrazu, zpod kterého vystupuje další kódovaný obsah, ke kterému by nás reálné prvky měly přiblížit. Pro vytvoření didaktického ornamentu využívá princip opakování.
„… Obsahově zkoumám oblasti interakce ega a okolí. Podle umělecké psychologie je divákem při vnímání díla, coby znaku, prvotně přijímán estetický požitek a teprve druhotně je dílo dešifrováno podle divákovy vyspělosti. Právě pro tuto emocionální rovinu vnímání obrazu jsem ve své tvorbě použil přitažlivost dekoru se snahou o snadnější vnímání druhého malířského plánu divákem.“

(úryvek z textu Fragmentovaná malba, Aleš Ogoun)