Proč mluvit se zvířaty. Řada veřejných experimentů prováděných Mobilní Akademií Berlín
Jednodenní konference s názvem Portrétování zvířat se zabývá rolí zvířat v současném umění.
1. část: konference
2. část: foto-shooting (září)
3. část: produkt (listopad)
Portrétování zvířat. O roli zvířat při uměleckém vypodobnění
15. 5. 2015, 11–19 hod.
Národní galerie v Praze, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7
Konferenčním jazykem je angličtina a čeština se simultánním překladem
Současné umění miluje zvířata. Mimo-lidští živočichové jsou čím dál častěji zastoupeni ve vizuálním umění, fotografii, filmu, skulpturách a v performancích. Proč? Odkud pramení tato potřeba nových vyobrazení zvířat? Možná je to tím, že v současné době nevíme přesně, čím zvíře vlastně je. Naše pojmy jsou vykolejené.
Jednodenní konference s názvem Portrétování zvířat se zabývá rolí zvířat v současném umění. Jedná se přitom zejména o žánr zvířecího portrétu, kdy portrét neznázorňuje jednoduše nějaké zvíře, avšak vždy toto konkrétní zvíře. Portrét mu dává obličej a postoj, individuální auru, čímž vybízí pozorovatele k zamyšlení nad jeho životem, charakterem, emocemi a vášněmi. Zkrátka a dobře – portrét propůjčuje zvířeti subjektivitu.
Zvířecí portrét rovněž nastoluje otázky: Jakou roli hraje model při uměleckém vypodobnění? V čem spočívá praktický přínos skutečných zvířat z masa a kostí k jejich zobrazení? Jaký vliv mají zvířata na výsledek? A konečně – jsou zvířata materiálem, anebo spolutvůrcem umělecké práce?
Těmito otázkami se bude zabývat šest řečníků z různých oblastí vědy a kultury. Britský kunsthistorik Steve Baker, autor vlivných knih jako The Postmodern Animal, Picturing the Beast a Artist Animal, konfrontuje estetické a politické požadavky při portrétování zvířat v současném umění. Bakerův italský kolega Giovanni Aloi, vydavatel časopisu Antennae – The Journal of Nature in Visual Culture a autor knihy Art and Animals, se na příkladech americké umělkyně Roni Horn zamýšlí nad vztahem fotografie a taxidermie (vycpávání zvířat jakožto umění propůjčovat mrtvým zvířecím tělům trvanlivost). Český antropolog Marco Stella se zabývá překvapivou zápletkou legendárních velemloků s českou přírodní vědou a kulturou 20. století. Berlínský biolog a teoretik kultury Cord Riechelmann obrací zájem k filmovému průmyslu a soustřeďuje se na roli zvířat ve vybraných uměleckých filmech. Riechelmann píše ve svých knihách o invazi nových osadníků našich měst, jako jsou kuny, bobři, sojky a sovy. Jana Horáková z Brna je expertkou na filosofii Donny Haraway, pravděpodobně jedné z nejvýraznějších postav v oboru zvířecích studií. Horáková se zabývá obrazy fantaskních, hyperreálných zvířat umělkyně Patricie Piccinini, která se pro Donnu Haraway stala inspirací. Ruská kurátorka a autorka Olesja Turkina z Petrohradu nás přenese do oblasti populární kultury. Intenzivně se zabývá ideologickou rolí sovětských psů ve vesmíru, kteří se dostali do kosmu ještě před prvními kosmonauty.
Konference Portrétování zvířat je první částí trilogie Proč mluvit se zvířaty, která se zabývá vztahy mezi člověkem a zvířetem a koná se v Praze a Plzni v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Konference otevírá nový teoretický a diskursivní obor. Jako druhá část bude v září 2015 následovat živá akce v Plzni: casting a fotoshooting pro druhou Archu Noemovu – tentokrát s mezidruhovými páry. Výsledné portréty poslouží jako motiv pro určité spotřební předměty, které se budou prodávat koncem roku v různých showroomech v Plzni a Praze.
Projekt pro první Evropské hlavní město kultury a přírody: Plzeň 2015
Program
11:00 Zahájení: Adam Budak (Národní galerie), Jakob Ráček (Goethe-Institut) Úvodní slovo: Maximilian Haas & Hannah Hurtzig (Mobilní Akademie Berlin)
11:30 Giovanni Aloi (Chicago): Roni Horn: Taxidermie, fotografie a ontologická mobilita
12:30 Marco Stella (Praha): Význam mloků. Andrias Scheuchzeri v české vědě a kultuře 20. století
14.30 Olesja Turkina (St. Petersburg): Portrétování ideologie. O vyobrazení sovětských psů ve vesmíru
15.30 Jana Horáková (Brno): Do ZOO s Patricií Piccinini
17.00 Cord Riechelmann (Berlin): Mohli bychom portrétovat zvíře bez mytologického nebo shakespearovského subtextu? Poznámky ke třem krátkým filmovým portrétům zvířat od Romualda Karmakara, Kena Wardropa a Chena Sheinberga
18.00 Steve Baker (Preston): Současné zvíře
Řečníci
Giovanni Aloi, je lektorem dějin umění a vizuálních kultur ve School of Art Institute of Chicago, v Sotheby’s Institute of Art v Londýně a New Yorku a v Tate Galleries. Zabývá se zejména moderním a soudobým uměním z hlediska prezentace přírody a živočichů. www.antennae.org.uk
Steve Baker je emeritním profesorem dějin umění na University of Central Lancashire. Píše o angažovanosti soudobých umělců v otázkách ochrany života zvířat. Je autorem mnoha knih a článků, např. Artist|Animal a The Postmodern Animal. Jeho umělecké práce lze vidět na mnoha výstavách.
Maximilian Haas je kulturním teoretikem a dramaturgem žijícím v Berlíně. Je autorem z praxe vycházejícího doktorandského projektu Animals on Stage: An Aesthetic Ecology of Performance a série performancí Balthazar konfrontující živého osla a skupinu lidských performerů na jevišti s Davidem Weber-Krebsem.
Jana Horáková je docentkou v oboru estetiky a přednáší Teorii interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zajímá se o umělecké aktivity v průsečíku mezi uměním, vědou a technikou, zvláště o mediální performance a robotické umění.
Marco Stella je antropolog, vyučuje na Fakultě humanitních studií a na Přírodovědecké fakultě UK. Mezi jeho badatelské zájmy patří dějiny biologie a antropologie, zejména role zvířat a obrazů zvířat v přírodních vědách.
Olesja Turkina, umělecká kritička a kurátorka, působí ve Státním ruském muzeu a v Curatorial Studies na Fakultě svobodných umění a věd Petrohradské státní univerzity (Smolnyj). K jejím nejnovějším publikacím patří: The Life of Remarkable Monroe (s Viktorem Mazinem, 2014), Soviet Space Dogs (Fuel London, 2014).
Cord Riechelmann, biolog a filozof, vyučuje na Universität der Künste v Berlíně a přispívá do řady německých deníků a časopisů. Je autorem knih Bestiarium (2003), Wilde Tiere in der Großstadt (Divoká zvířata ve městě, 2004), Krähen (Vrány, 2013) a je specialistou na zvířata ve filmu.
Konference Portrétování zvířat je projektem Mobilní akademie Berlín a Goethe-Institutu v Praze. Kurátory konference jsou Maximilian Haas a Hannah Hurtzig, ve spolupráci s Marco Stellou.
Konferenci podpořila Národní galerie v Praze.
Produkce: Stefan Aue, Monika Loderová a Cristina Navarro
Kontakt: Monika Loderová, e-mail: monika.loderova@prag.goethe.org
Mobilní akademie Berlín se zabývá rétorikou a gestikou v konverzaci, počínaje dialogem dvou osob až po nové i starší mody větších shromáždění. Nejrůznější projekty se zaměřují na bádání na poli biologických věd, kultury smrti či rozhraní těla a technologie. Každý projekt je nejdřív živou událostí a později se stane instalací a archivem. Mobilní Akademii Berlín založila Hannah Hurtzig v roce 2002.
www.goethe.de/whytalktoanimals
