S dílem Dalibora Chatrného je spojena permanentní potřeba zkoumání bezprostředního okolí. Neutuchající touha ohledávat možnosti našeho vnímání. Vycítit jeho limity a zároveň se nechat pohánět dál nezdolnou chutí experimentovat. Sledovat skutečnost a souvislosti. Uvědomovat si prostor, který je možné vyjádřit i zcela neměřitelnými jednotkami. Důsledné zapojování jednotlivých faktorů do tvůrčích technik se přitom děje tak přirozeně jako pracují základní fyziologické funkce živého organismu.

 

Tato otevřenost různým podnětů svedla dohromady trojici autorů dotýkajících se uměleckým gestem toho, co nás obklopuje. Právě prostor jako takový je stěžejní veličinou projektu, který vedle již starších a známých děl Dalibora Chatrného představuje zcela nové projekty vytvořené speciálně na výstavu Souvztažné roviny.

 

Tereza Fišerová Šimerová přitom využívá zejména odkazy na akční část Chatrného tvorby, projekty se zrcadly nebo stínové kompozice. Výsledek svého přemýšlení o rubu a líci předkládá ve formě prostorové instalace vévodící celé galerii, kterou doplňuje videem.

 

Myšlenkové propojení s dílem Dalibora Chatrného je rovněž patrné v pracech Julie Slauky, která se dlouhodobě věnuje práci na papíře a s papírem, vedle níž na výstavě uvede také fotografie.

 

kurátorka: Olga Staníková, Muzeum umění Olomouc