Studio PRÁM se nachází v objektu bývalé prádelny v periferní čtvrti pražských Vysočan, který prošel kompletní rekonstrukcí, podobně jako VNITROBLOCKu nebo Kavárně co hledá jméno mu ale zůstal jeho původní industriální génius loci. Nachází se zde multifunkční prostor s galerií, kulturním sálem a zejména ateliéry, které slouží jako základna pro partu 12 mladých absolventů AVU a UMPRUM, jejichž tvorba se pohybuje mezi póly volného a užitého umění. I díky mnoha podobnostem, kterými k sobě máme blízko, jsme se rozhodli je oslovit…  a rodí se další velká výstava!

Členové PRÁMu ji pojmenovali „Zero Empathy“ a přistupují k ní s lehkostí a vědomím, že VNITROBLOCK není tradiční galerie, ale multifunkční kulturní centrum. Právě proto se rozhodli tak trochu vzepřít zajetým kolejím klasických výstav a vymyslet instalaci na míru našemu členitému prostoru. Stejně jako je pestrý on sám, bude pestrý i výběr a škála vystavujících autorů, kteří se vyjadřují převážně ve 3D, ale i malbami.

Z autorů věnujících se především užitému umění, se představí Roman Kvita, který se zabývá hlavně produktovým designem. Jeho záběr je široký, od práce se sklem přes nábytek, řešení interiérů až po architekturu výstav. Dále uvidíte díla Barbory Klašky, u kterých můžeme být na pochybách, zda sledujeme návrhy futuristických objektů, šperků nebo jakési zoomorfní portréty.

Kategorii sochařství zde budou zastupovat čtyři pozoruhodné umělkyně: Josefína Jonášová, jejíž tvorbě dominuje humor i obsahová odlehčenost. Veronika Durová se ve svých realistických sochách věnuje fragmentu lidské nebo zvířecí figury. Pavlína Kvita vytváří abstrahované humanoidní formy zachycené v jakýchsi pozastavených časových sekvencích. A Magdalena Roztočilová se svou pestrou škálou materiálů a forem.

A konečně z malby se představí Jakub Tytykalo, který vytváří groteskně laděné figurální kompozice složené z kvazi kubistických fragmentů, a také Jakuba Roztočil, jehož originální technologie parafrázuje cykličnost procesů v přírodě i hudební rytmus.