Tomáš Polcar (1973) patří mezi výrazné osobnosti umělecké generace 90. let, která na naši výtvarnou scénu přinesla významné občerstvení. Přes klasický výraz je konceptualista a jde mu zásadně o sdělení. V životě i v tvorbě pokládá pro zachování jejich smyslu bezpodmínečné usilování o duchovní přesah. Není ortodoxním vyznavačem. Je hledačem z přesvědčení, že duch se projevuje v mnoha tvářích a tvarech, a člověk se k němu může svobodně vztahovat. To se v jeho tvorbě odráží v tématech jednotlivých cyklů i ve volbě jejich zpracování. Pohybuje se mezi klasicky malovaným obrazem, sochou a instalací ve výrazové škále zahrnující expresivní gesto i geometrický projev. Vedle galerijních expozic jej přitahují a inspirují sakrální prostory komunit různého vyznání. Vystavoval v kostele sv. Ignáce v Chomutově, v Kapli Pohřebního bratrstva židovské obce v Lounech, v Libeňské synagoze v Praze a v Gočárově Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové. Pro klatovský kostel sv. Vavřince připravil instalaci ze svých klíčových objektů a obrazů a soch vytvořených přímo pro tento prostor.

Kurátorka výstavy Lucie Šiklová