Tvárnost paměti

Paměť individuální, kolektivní i ta, co je spjata s konkrétními místy a situacemi, je spoluutvářena vyprávěními, předávanými ústně i písemně: prostřednictvím povídaček, na základě osobních zážitků, nebo toho, co jsme kdesi jen letmo pochytili, vědomě načetli v krásné i odborné literatuře, tisku, či zkonzumovali v jiných médiích. Zdánlivě objektivní uchopení minulosti více či méně ovlivňuje pozice vypravěče, jeho subjektivní výklad, ale též společenský a politický systém, kontext doby apod. Jinými slovy: dějiny nepíší velké osobnosti a události, nýbrž jsme to my lidé, kdo příběhy našich předků a jejich činů artikulují a dávají jim konkrétní váhu.

 

Čas od času je zcela na místě narativ změnit – upozornit na to, že žádnou dějinnou událost či osobní prožitek nedeterminuje pouze jeden příběh. Jen drobný záchvěv a posun vypravěče pak může způsobit nečekané prozření a vibrace, týkající se v aktuálním mezinárodním kontextu např. témat kolonizace nebo nerovností v postavení žen či národnostních a jiných menšin.

 

V GAMPĚ si uvědomujeme, že umění může být výrazným hybatelem změn ve společnosti, a proto se snažíme, aby naše výstavní i vzdělávací projekty reflektovaly aktuální témata a podporovaly otevřenou diskuzi, a to především na lokální úrovni. Prostřednictvím druhého ročníku uměleckého festivalu pro veřejný prostor Pardubic, který bude zahájen 13. srpna a potrvá až do 11. října 2020, se snažíme uměleckou řečí upozornit na několik lokalit, jejichž příběhy stojí do jisté míry stranou obecného zájmu. Genius loci těchto míst oslovilo nás i vybrané vizuální umělce a umělkyně, kteří svými projekty zprostředkovávají či naznačují širší kontext, pozapomenuté souvislosti, případně též možné budoucnosti zvolených lokalit. 

 

Více informací zde