Viktor Eichler & Martin Eichler – my life be like

Jaké jsou meze soukromí? Jaké to je být vystaven*a pohledům, ale přesto doopravdy nespatřen*a? 

Nespatření jako stav, který tvora odcizuje od matérie vlastního těla i kulis každodennosti. Nespatření jako otázka žitelnosti. 

Nika už není využívána jako vitrína, Martin a Viktor Eichlerovi odhalují možnosti tohoto prostoru stát se nástrojem. Nástrojem, skrze který nacházíme útočiště Druhých. Subjekt se vciťuje do objektu a jeho schopnost odlišit sebe od svého odrazu se ztrácí v mlze. 

Tvor, aby mohl žít svůj život, transformuje své prostředí a zároveň je jím transformován: tímto adaptováním se bytí stává snesitelnějším a metro obyvatelnějším.

Proto není náhodou, že je výsledkem této projekce právě furry. Vzal*a přítomné prvky, promítl*a je na sebe sama a vtiskl*a je do vlastní srsti. Furry je tvorem jinak protikladných světů, performuje a sleduje zároveň. Čím častěji vchází do převlékací kabinky, tím více se Nika stává huňatým teritoriem. Nyní má Nika nového nájemníka*ci, tvora, který se nám všem dává na odiv. Který prozkoumává prázdné práce a plné životy. Vidí ty, které jiní přehlíží, a naslouchá příběhům, které jiní neslyší. Možná je to příběh o tobě, občas bývá i o mně, ale určitě je o nás. 

Kurátorky: Anna Crhová a Anna Roubalová

Grafika: Jan Stuchlík a Jarka Straková