Dirk Brömmel promýšlí sofistikované fotografické
postupy, které mu umožňují provádět „objektivnější“ záznamy reality.
Následným seskládáváním jednotlivých částí záznamu vzniká celek, jakási
„superrealita“. Tento záměr nejlépe vyniká například na sérii fotografií
obřích přepravních lodí, které snímal z ptačí perspektivy z přístavních
mostních konstrukcí. Takto vytvořený obraz vnímatelné reality je
lidskému oku stejně nedostižný jako obrazy mikrostruktur zhotovené
pomocí speciální snímací techniky. V nejnovější sérii nazvané Vila
Tugendhat postupuje při manipulaci s fotografickým záznamem ještě dál a
snímanou realitu obohacuje vloženou časovou smyčkou. Dosahuje toho
jednoduchým prolínáním historické fotografie, na kterých jsou členové
rodiny Tugendhatů zachyceni při každodenních aktivitách, s jím
nasnímanými interiéry a exteriéry dnes už neobydlené vily. Prolínání
reality historické a současné umožňuje Dirku Brömmelovi „zviditelnit
pohyb času, a tím i věci s ním mizející nebo se proměňující“. Výstava
vzniká ve spolupráci s Museum für Konkrete Kunst a její součástí je také
katalog.