Glitch. Dnes to znamená digitální chybu. Původně to ale byl slangový výraz pro kluzké místo – z jazyka radistů a elektroinženýrů – krátké, nevysvětlitelné selhání signálu, náhlý výpadek, kluzké místo v jinak plynulém přenosu. Místo, kde data uklouznou, na okamžik ztratí rovnováhu a vzápětí se zase postaví na nohy. Nic se nerozbije. Jen se to na vteřinu smekne.

More folklore, more! je výstava o takových místech, rozložená do dvou pater. V síni visí kresby a malby na papíře, které vznikají čtyřručně, ve dvou protichůdných režimech: Gabriel, kterému jsou čtyři, do obrazů vstupuje jako živel – gesto, škrt, přemalba, chaos, který nejde vzít zpět, protože papír nemá undo. Jan proti tomu (a zároveň spolu s tím) klade řád: ručně kreslený rastr, řádkové body oživující paměť CRT obrazovek, rozložený pixel, síť, která se snaží obraz podržet pohromadě. Ani jedna strana nevyhrává. Vzniká něco mezi – ornament digitálního věku, nová lidová tvorba, folklor chyby.