Výstava „Bezedno. Vilém Flusser a umění“ představuje život a myšlení jednoho z nejvýznamnějších pražských rodáků a intelektuálů 20. století. Kombinací vzácných archivních dokumentů a uměleckých projektů, na kterých se Flusser částečně sám podílel, se snaží propojit jeho soukromý i profesionální život, poznamenaný několika emigracemi, s jeho myšlenkami, texty, rozhovory a uměleckými spolupracemi. Po předchozích zastávkách v AdK Berlin, ZKM Karlsruhe a West Den Haag je tato ojedinělá výstava prezentována ve Flusserově rodném městě, upravená a obohacená o místní kořeny a vazby.

Vilém Flusser se narodil v Praze – Bubenči v roce 1920 a byl vychován v intelektuálním ovzduší středostavovské židovské rodiny. V roce 1938 byl s nástupem nacismu donucen emigrovat. Se svojí budoucí ženou Edith odjeli nejprve do Londýna, odkud později přesídlili do brazilského São Paula, kde žili následující tři dekády. Flusserovo vzdělání vychází z klasické, osvícenecké a humanistické filozofie, kterou byl nucen adaptovat na nové, utopické podmínky radikálně cizí modernity, do níž byl vržen. V reakci na beznaděj, kterou přineslo vyhlazení jeho vlastní rodiny a hrůzy holokaustu obecně, přináší Flusser jiskrně originální a nekompromisní filozofické úvahy o světě vědeckého pokroku, automatizace a migrace.

Díky tak programatickým titulům jako „Do universa technických obrazů“, „Chvála povrchnosti“ a „Za filozofii fotografie“ se Flusser během posledních dekád 20. století stal jedním z nejvlivnějších myslitelů v oblasti komunikace a médií. Nadšeně přijal výzvu chápat umění zcela nově s ohledem na fakt, že se naše existence stala od základu technickou. Přestože zemřel na samém počátku internetové doby (v důsledku autonehody na cestě ze své první veřejné přednášky v Praze v roce 1991), jeho chápání sítí a komunikace je stejně pronikavě přiléhavé i pro naši současnost.

Výběr umělců inspirovaných i ovlivněných Flusserem zahrnuje mnoho mezinárodně uznávaných osobností (Luis Bec, Michael Bielicky, Harun Farocki, Joan Fontcuberta, Fred Forest, Andreas Müller-Pohle a další) i jejich české protipóly (Jiří Hanke, Jiří Skála). Představuje tak bohatou a komplexní sondu do života a myšlení českého průkopníka filozofie médií, inspirativní i pro naši post-elektronickou současnost.

V rámci výstavy proběhne ve dnech 7. – 8. 4. 2017 také mezinárodní sympozium s názvem „Hra proti aparátu. Filosofie médií a kultury Viléma Flussera”. Zaměří se na otázku kritické reflexe kultury, kterou určují nové (počítačové) technologie, ale také staré kulturní techniky písma, zobrazování či počítání formující vědění a vnímání.

Zastoupení autoři: Louis Bec, Michael Bielicky, David Flusser, Harun Farocki, Joan Fontcuberta, Fred Forest, Jiří Hanke, Dieter Jung, Martin Kohout, Miklós Peternak, Andreas Müller-Pohle, Lisa Schmitz, Jiří Skála, Wolfgang Spahn

Kurátoři: Baruch Gottlieb a Pavel Vančát
Autoři výstavní koncepce: Baruch Gottlieb, Peter Weibel, Siegfried Zielinski
Odborné rešerše: Martina Bruštíková-Špidlová
Architektonické řešení: Oldřich Morys
Grafika: Jan Slabihoudek
Organizace a moderace symposia: Baruch Gottlieb a Kateřina Krtilová

Výstava se koná ve spolupráci s Archivem Viléma Flussera pod Univerzitou umění v Berlíně.

www.gamu.cz/flusser
fb

———

GAMU (Galerie AMU)
Malostranské náměstí 12, Praha 1
(vchod z průchodu do ulice Tržiště)

Otevřeno denně mimo pondělí
10-12 h a 13-18 h