Výstava Petr Písařík SPACE MAKER je reprezentativním výběrem z tvorby jednoho z nejobtížněji zařaditelných českých umělců, který své kritické uvažování prezentuje primárně skrze materiál, barvu, tvar a kompozici. Expozice nemá retrospektivní charakter, nesleduje narativní linii, ale v každém jednotlivém sále rozehrává dílčí pokus o syntézu ze zdánlivě neslučitelných výrazových a formálních postupů. Vystavené malby a trojrozměrné objekty jsou tak pohledem do krajin autorovy vnímání okolního a současně vnitřního světa.

„Jednou z hlavních metod je optický klam, nesoulad viděného a předpokládaného. Průhledy ve vstupních místnostech jsou modifikovány probarvenými plexisklovými clonami, bílá se jeví jako modrá, červená jako fialová. Tato hra není samoúčelná, stejně jako rezivý povrch objemných kvádrů a torz nábytku nebo figur záměrně zastírá divákovu představu o použitém materiálu a hmotnosti jednotlivých artefaktů,“ vysvětluje kurátor výstavy David Korecký.

V galerii máme možnost soustředěného pozorování a obcházení těchto fiktivních krajin, situací skládaných z relativně jednoduchých tvarových a kompozičních celků. Toto soustředění je nástrojem, jak se dostat blíže k jednotlivým objektům a k zamyšlení nad jejich vztahy mezi současností a minulými epochami výtvarného umění, designu a architektury. A samozřejmě je reakcí na roztříštěnou pozornost člověka putujícího krajinou města plného barev a hluků, virtuálních pop-up světů vyskakujících z displeje smartphonu a neustálého pochybování o tom, co je trvanlivé a co efemérní. Písařík je svým eklektismem nadčasový, používáním předmětů denní potřeby navozuje dojem familiárnosti a blízkosti, avšak kombinací s třpytivými povrchy vytváří mikrosvěty až pohádkově snové.

„Výsledná krása, ohromující technická vynalézavost, brilantní forma a často až dojímající či ochromující nádhera jednotlivých řešení, to všechno jsou důvody, proč nám nedochází, že z trosek moderní civilizace a jejího umění v díle Petra Písaříka znovu a znovu vzniká něco mezi pomníkem a uskutečňovanou utopií,“ charakterizuje umělcovu tvorbu ve svém textu Bez lešení čili Několik postřehů k dílu Petra Písaříka kritik umění Marek Pokorný.

Písaříkovy malby a trojrozměrné objekty mají svůj počátek v rozbití zdánlivého celkového obrazu světa, který nás obklopuje. Autor iniciuje proud neustálých materiálových, tvarových i ideových proměn a jeho objekty se vyznačují proměnlivou, nestabilní kompozicí, fragmentární a dočasnou povahou. Jeho díla nemají jednoznačný styl a asi právě proto jsou autentickým odrazem povahy současného životního rytmu. Písařík nikdy nepropadal módním vlnám a jeho solitérnost nebyla vždy brána jako ctnost, což je chyba – lpění na nezařaditelnosti je u Písaříka manifestací osobní svobody jako základního předpokladu tvůrčího ducha.

„Dílo Petra Písaříka je spojeno především s přechodem od postmoderny osmdesátých let k nejisté situaci a jiné citlivosti poloviny devadesátých let minulého století. Spolu s dalšími členy skupiny Pondělí autor ustavoval nejen novou představu o roli umělce v období přechodu od normalizačního socialismu ke křehkému a iluzornímu liberálnímu společenskému konsenzu, ale také možnost exponovat s touto transpozicí spojené téma umělecké praxe, tedy jaká je možnost v podmínkách rozvrácených a diskreditovaných diskurzů vrátit do hry intimní (osobní, politickou či sociální) zkušenost se světem prostřednictvím individuálních tvůrčích strategií a obsesí. Jeho tvorba už tehdy měla povahu předem prohraného afirmativního úsilí zaměřeného na absorbování znaků a fantómů společnosti vyrovnávající se se snem o konci dějin,“ dodává ve svém textu Marek Pokorný.

Výsledkem je fascinující celek, dočasná definitiva, ze které se zpět v ateliéru stává disponibilní torzo splývající s okolím a nerozlišitelné od fragmentů a věcí, které teprve dostanou šanci.

Petr Písařík se narodil v roce 1968 v Třeboni, žije v Praze. V letech 1987-1994 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (ateliéry Stanislava Kolíbala, Milana Knížáka a Aleše Veselého), 1989-1993 byl členem skupiny Pondělí (Milena Dopitová, Pavel Humhal, Petr Lysáček, Michal Nesázal, Petr Zubek). Vystavuje u nás i v zahraničí, v Galerii Rudolfinum byla jeho díla v roce 2006 vystavena v rámci skupinové výstavy Akné – současná česká malba ze sbírky Richarda Adama.

 

Kurátor: David Korecký