grafický design: Pavel Holomek

Výstava se zaměřuje na dokumentaci a přivlastnění si “pouliční špíny” a vizuálního smogu ve fázi jeho fyzického rozkladu. Zkoumá spontánně vznikající estetiku rozkládajících se materiálů a jejich druhý život zasazený do vyprávění o konceptu vizuální čistoty.

  

Barbora Ilič (*1993) vytváří videa a prostorové instalace, pro jejichž celkové vyznění a emocionální náboj je nezřídka stěžejní hudební složka a lehký podtón (sebe)ironie. Důležitým motivem v její tvorbě jsou kulturní, společenské a politické události a systémy v zemích bývalé Jugoslávie, zejména Srbsku, kde umělkyně žila. Napříč jejími uměleckými výstupy lze sledovat práci se specifickou symbolikou a  estetikou oblasti tzv. Balkánu a také kritickou reflexi romantizované nostalgie po 90. letech minulého století, jakožto času svobody a proměny spojené s nadějí ve světlé zítřky, než se mohly naplno projevit dopady nového společenského uspořádání s dominantním vlivem kapitalismu.

   

kurátorka/produkce: Eva Truncová