Krušné hory a přiléhající vnitrozemí byly v období vrcholného a pozdního středověku velmi výraznou oblastí určenou ekonomicky a kulturně silnými královskými a poddanskými městy, jejichž život silně ovlivňovala horní činnost rozvíjející se na české i saské straně.

Přes města, tvořící hospodářské zázemí pro život na horách (konkrétně královské Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny, Žatec, Most, Teplice, dále poddanský Chomutov, Děčín, Kadaň) vedly z Prahy – z centra Českého království – dvě obchodní komunikace spojující Čechy a Sasko. Jednou z cest byla tzv. Labská cesta do Drážďan, druhým směrem byla tzv. saská cesta přes Louny a Most do Freiberku, která měla i řadu dalších návazných komunikací přes Krušné hory, např. Poohřím přes Žatec a Kadaň směrem na Annaberg. Na půdorysu těchto dvou spojnic mezi Čechami a Saskem představí dotyčná výstava unikátní předměty výtvarné kultury gotického období z uvedených měst a celé krušnohorské oblasti. Těžba kovů a její společenské zázemí budou uvedeny v samostatných oddílech kultury horních měst – Jáchymova, Krupky a horní činnosti cisterciáckého kláštera v Oseku.

Přeshraniční oblast Krušných hor vykazovala v období vrcholného a pozdního středověku vysokou intenzitu obchodní a kulturní provázanosti Českého království a Saského kurfiřství, kterou dnes označujeme termínem umělecká a kulturní výměna.

Nebývalé bohatství uvedených městských center v závěru středověku – tj. v 15. a na počátku 16. století – se projevilo silnou potřebou umělecké reprezentace měst, šlechty, klášterů i jednotlivců, jejíž podoba snese nejvyšší kritéria uměleckohistorického hodnocení. V jednotlivých oddílech věnovaných kultuře dotyčných měst představí výstava památky sochařské i malířské (oltáře i jejich dochované součásti), předměty z ušlechtilých kovů určených k liturgii (kalichy, monstrance, relikviáře), liturgické knihy či díla, jež byla dekorativní součástí architektury (portály). Krušnohorské hornictví přiblíží nejen předměty související se samotným dolováním (motyky, kladívka, kahance), ale i mince (jáchymovské tolary) či medaile vzniklé v jáchymovské mincovně.

Umělecká díla (na 200 ks) představená na výstavě „Bez hranic“ zprostředkují divákovi nevšední umělecký zážitek pět set let staré historické skutečnosti, která velice silně určila i současnou podobu severočeských měst (urbanismus, komunikace apod.). Estetický zážitek ze středověkého umění umocní členění výstavy do oddílů věnovaných jednotlivým městům severočeského regionu, jejichž historická paměť je dnes mnohde takřka vymazána (vesnice zaniklé důlní těžbou, přestavby měst od doby technické revoluce 19. stol., vysídlení obyvatel po druhé světové válce apod.). Oživování společenské kulturní paměti spojené s prožitkem uměleckých památek umožňuje posilování identifikace člověka s prostorem, ve kterém žije, a tedy i s širším regionem, a posiluje též pochopení historických souvislostí nezbytných pro plnohodnotné prožívání současnosti. Výstava Bez hranic může mít v tomto ohledu velký význam pro posílení identity regionu severozápadních Čech, která byla mnohdy zapomenuta vlivem překotných událostí dvacátého století i ztrátou kulturní krajiny v důsledku povrchové těžby uhlí. Význam této přeshraniční historické oblasti je podtržen finanční podporou ministerstva kultury, které hradí výzkum i pořádání samotné výstavy v rámci programu NAKI. Proces zprostředkování kulturního dědictví bude v budoucnosti posílen i chystaným zápisem Krušnohoří mezi památky seznamu UNESCO.

Výstava Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí je výsledkem mnohaletého výzkumu severočeských a pražských historiků a historiků umění z FF UJEP v Ústí nad Labem a FF UK v Praze. Výsledky výzkumu více než dvou desítek badatelů budou publikovány v doprovodných textech k výstavě – v tištěném, bilingvním, popularizační formou zpracovaném průvodci (ČJ–AJ) a ve vědeckém katalogu výstavy (ČJ s anglickým resumé).

Autorka výstavy: doc. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D.

ve spolupráci s Ústavem pro dějiny umění FF UK v Praze a katedrou historie FF UJEP v Ústí nad Labem

kurátoři výstavy za NG v Praze: PhDr. Jan Klípa, Ph.D. a Mgr. Štěpánka Chlumská