Denisa Krausová – Kompozice odvozená od neschopnosti udržet se na koníku

Nejnovější práce vystavené ve VOLESKY&GALLERY prezentují mentální i formální posun vyskytující se v současné tvorbě Denisy Krausové. Tato hrdá malířka a matka, která dlouhodobě do svých děl vkládá mnoho motivů a příběhů, nyní přináší nové téma. Tímto tématem jsou její vlastní děti. Děti, které mění její pohled na svět i na tvorbu samotnou. A přesto, a nebo právě proto, jsou její současné práce inovativní, jak v průběhu vzniku, tak i v kompozici a hloubce sdělení.

Když jsem se poprvé setkal s tvorbou Denisy Krausové, byl jsem okouzlen, doslova učarován tím, jak plátno, které ve fotografii působilo pouze kompozičně, má velikou hloubku a mnohovrstevnatost. A toto okouzlení trvá dodnes. Před několika lety Denisa rozzářila jeden ročník Mikulovského výtvarného sympozia, před nemnoha mě oslnila svým obrazem Slepice v nouzi. A nyní, v době, kdy její tvorba dostává nový směr a opětovně se do jejích pláten vrací hloubka a silné, napůl skryté sdělení, přichází do VOLESKY&GALLERY.

Denisa je typ autorky, krerá svým malířským rukopisem působí naprosto sebejistě. Vytváří v plátně odlišný dojem než navenek při běžném rozhovoru. Při malování totiž přichází o nejistotu. Kompozici obrazu a příběh plátna vytváří jako sonátu pro sólový nástroj, která se v průběhu hraní změní na skladbu pro orchetsr či filharmonii, a přestože jednotlivé motivy působí nahodile, jsou vždy mnohovrstevnaté a promyšlené. Divák musí bedlivě sledovat, co na plátně doopravdy vidí. Je to zápas? Je to souboj? Je to hračka? Je to růže? Zelí či květák? A tato mírná nejistota vycházející z nejasných tvarů, prvků a významů, otevírá příběh plátna, který je pro každého mírně odlišný.

Také použití jednotlivých materiálů, ať barev či flitrů, dokazuje, že Denisa je žena, matka, která se rozhodně nemá za co stydět a je schopná situaci i téma odlehčit i v tom, s jakým humorem přistupuje k vážnosti uměleckého projevu. Jak jinak by se jí totiž mohlo do názvu výstavy a díla dostat tolik dětské hry. Hry, která se stále více propisuje do jejího života.

kurátor: Adam Vrbka