Pražská galerie českého skla již druhým rokem pořádá pravidelná setkání Glass Exellence ve sklářském umění – celoroční program výstav spojených s vernisáží a debatou se sklářskými tvůrci. V prostorách bývalého mlýna na sóju, který byl zrekonstruován na moderní loft, se může veřejnost každé poslední úterý v měsíci seznamovat s díly mladých či zkušených sklářských umělců.

Dne 25. června 2013 od 18h proběhne vernisáž děl výtvarnice a sklářky Zuzany Kubelkové. V PGČS představí na samostatné výstavě Destrukce / Rekonstrukce výběr prací z let 2006 – 2012, stejně jako svou současnou tvorbu.

Zuzana Kubelková jde cíleně vstříc své budoucí profesi. V roce 2004 studuje na Glasfachschule v německém Zwieselu, 2009 – 2010 na univerzitě Moholy Nagy Muvészeti Egyetem v Budapešti. V roce 2012 získává Zvláštní uznání v rámci ceny Ludwiga Mosera v kategorii VŠ. Při současném magisterském studiu v ateliéru skla na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem u doc. ak. Ilji Bílka, se účastní řady výstav a mezinárodních soutěží. Věnuje se také malbě, kresbě a asambláži. Svoji tvorbu prezentuje v Galerie Kubelka ve Strakonicích.

Za svou bakalářskou práci, Proces deformace byla v loňském roce ohodnocena druhým místem na mezinárodní sklářské soutěžní výstavě Stanislav Libenský Award, kterou každoročně pořád PGČS. Jako cenu obdržela tvůrčí stáž ve sklárně AJETO.

Projekt Proces deformace se věnuje tématu destrukce, průnikům skleněných desek jinými předměty a jejich následné deformaci. Je inspirován videy slow motion, která ukazují například průlet kulky předmětem. Díla zachycují právě tento průnik předmětů v zastaveném okamžiku začínajícího procesu deformace. Vznikala spontánně a zcela nečekaným způsobem. Umělkyni fascinuje moment, kdy se skleněné desky začíná tříštit, tvar se bortí, ale sklo si jej ještě uchovává a výsledkem je nový objekt. Díky popraskání vzniká živá plastika, která působí, jako by kulka zrovna prolétla.

Zuzanu Kubelkovou nadále zajímá téma deformace a nachází další téma – spojování různých nesourodých materiálů / hmot se sklem. Na základě inspirace článkem o škodlivosti nevětraných prostor nově zateplených domů, začíná pracovat na novém projektu Materia Alba 2013. Projekt demonstruje myšlenku, že žádný dům či byt by neměl být uzavřenou konzervou. Skleněné desky podléhají nejen deformaci, ale zároveň jsou spojovány speciální hmotou (krystaly boraxu a lepidlo Herkules). Jednotlivé plastiky znázorňují průnik hmoty skrze tabule plochého skla. Ty představují okna staveb, kterými sice proudí škodliviny, ale také čerstvý vzduch.

Sklářka dál experimentuje s chemickými pokusy a kombinováním dvou nesourodých materiálů. Ploché desky skla nechává prorůstat uměle vypěstovanými krystaly. „Používám krystaly modré a zelené skalice a kamence, které pěstuji přímo na skle a ty pak dotvářejí tvar samotného díla a organicky rostou v prostorech mezi skly,“ popisuje umělkyně techniku, kterou užívá ve své klauzurní práci roku 2013.

„Zastavený okamžik – organický růst“, i tak lze charakterizovat tvorbu této talentované sklářky na cestě Destrukce / Rekonstrukce a dál…