Donna Haraway: Story Telling for Earthly Survival

Zveme na projekci Story Telling for Earthly Survival. Před filmem proběhne úvod teoretičky, výzkumnice a pedagožky Andrey Průchové Hrůzové (ona/její).

Jak vyprávět příběhy o sobě samých tak, aby nám dovolily sebe samé v naší současné podobě přežít? Otázka, kterou si dlouhodobě klade filozofka Donna Haraway, a stejně tak snímek italského režiséra Fabrizia Terranovy, jenž před několika málo lety zavítal na tour po světových filmových festivalech a univerzitách. Podobně jako myšlenky Haraway, nechce cílit na vybrané, výhradně předem poučené publikum. Snaží se zůstat otevřený a srozumitelný tak, aby napomohl otevřít naši imaginaci, jejíž neúnavnou, inspirativní, provokativní, a místy legrační (ve filmu rozhodně) vyzývatelkou Donna Haraway je.

Po pěti dekádách působení v oblastech biologie, historie vědy, feminizmu, filozofie médií a antropologické filozofie lze bezesporu Donnu Haraway označit za celebritu současného myšlení. Přesto se takové označení zdá být ve vztahu k této autorce zásadně nevhodné. Jak ukazuje samotný snímek, Haraway je hravou osobou, pevně ukotvenou ve svém životním prostoru kalifornského zálivu poblíž Santa Cruz, jedné z posledních bašt radikálně levicového akademického prostředí. Odtud promlouvá jak k filmovému publiku, tak ke svému čtenářstvu. Mluví a myslí v motivech hybridity, a tak její dílo, v době výsostně komplexního, diferencovaného a specializovaného nahlížení na svět, působí jako zemitý a sjednocující tmel. Haraway, z podstaty myslitelka pohybující se mezi (často odcizenými) disciplínami, neúnavně odmítá dualistickou, hierarchizující a kapitalistickými motivy prosycenou všeživotní perspektivu. Činí tak ve tvořivém gestu, v němž nabízí nové symboly, obrazy a představy sítí vztahů, které nás – neživé i živé obyvatelstvo této planety – vzájemně přibližují a nechávají rozpoznávat naše vazby a závislosti. Z tohoto tvořivého gesta pak vyplývá síla nových symbolů, jež v současné kultuře a umění Haraway zastupuje. Pomocí nich můžeme nacházet sebe sama jako vyrůstající, vrůstající a rozpostírající se ve světě okolním i tom vzdáleném, na zemi i na Zemi, než abychom byli těmi, kteří zemi (i mimozemské) okupují, dobývají a přesahují. Donna Haraway vypráví takové příběhy, pomocí nichž dokážeme přežít stávající sebe samé, a přesto jsme to stále my. (Andrea Průchová Hrůzová)

 
režie: Fabrizio Terranova
2016, 81 min

Projekce proběhne s českými titulky.