Jakub Špaňhel vybudoval své obrazové univerzum mezi dnem a nocí, městem a venkovem, interiérem a volným prostorem, romantismem a realitou. Rozpustil zlato hvězd pod oblaka všedního dne, aby mohl namalovat motýly zářící nadpozemskou spirituální krásou, květinám ve váze dopřál zlaté světlo slunce, temnotu kostelů prozářil světlem svic, leskem lustrů a osudovými tóny varhan. Rytmický šum lesa odkazuje ke světobolu romantického poutníka, ale kúrovec, zlatý brouk, a vrčenítraktoru je tématem pro malíře realistu se stopou dekadence.

  

Jakub Špaňhel (*1976) studoval Akademii výtvarných umění v Praze v intermediálních ateliérech Jiřího Davida a Milana Knížáka. Svůj expresivně impresivní styl objevil velmi brzy, maloval interiéry kostelů, benzinky, krematoria, lustry, banky, centra měst. Později ženy, venkov, lesy, květiny, motýly, traktory, slepice.