Samotná Transforma vznikla také díky myšlence transformace zajímavých starých opuštěných objektů do něčeho nového, zajímavého a hlavně propojeného s kulturou, protože ta měla v Táboře vždy skvělé podhoubí. Proto letos spojuje své síly s měšickým Špejcharem, bezmála třísetletou barokní sýpkou, která po desítkách let bez využívání opět vstává z popela, otevírá své dveře veřejnosti a hledá svůj nový smysl, díky kterému bude moci znovu sloužit místní komunitě. V rámci doprovodného programu táborského festivalu naplní její tři patra po strop současným uměním mladých českých malířů, sochařů a ilustrátorů pražská Hidden Gallery ve spolupráci s uměleckým Inkubátorem Krenovka. Výstava inspirovaná myšlenkou z filmu Last and First Men legendárního Jóhanna Jóhannssona ponese název Listen patiently. Špejchar se stane záchytným bodem architektonických procházek pod vedením táborské Dílny architektury, nabídne samostatný program v podobě koncertů i programu pro děti.

  

“Listen patiently. We, who are the Last Men, earnestly desire to communicate with you. I am speaking to you now from a period about two thousand million terrestrial years in your future. Astronomers have made a startling discovery, which assigns a speedy end to humankind. We can help you and we need your help.”

  

Umělci osvobození od břemene dějin mohou tvořit jakýmkoli způsobem chtějí a pro jakýkoli účel si přejí, nebo dokonce zcela bez jakéhokoli účelu. Tím se vyznačuje současné umění. Narozdíl od toho moderního v něm nic takového jako současný styl, který by jednotlivá díla propojoval, neexistuje. Proto musíme obrazy, sochy… chápat jako jazyk, kterým k nám autor hovoří.

  

Ve filmu Arrival režiséra Denise Villeneuva jsme svědky příchodu dvanácti monumentálních objektů levitujících pár metrů nad zemí. Každých 18 hodin se v nich otevřou dveře a lidstvo má šanci vejít dovnitř a pokusit se o komunikaci s posádkou objektu. Děj filmu je založen na snaze o vzájemnou komunikaci obou stran. V okamžiku, kdy se hlavní postava, lingvistka Louise Banks, plně naučí a pochopí řeč mimozemského návštěvníka, je jí umožněno vnímat čas nelineárně. Na konci filmu pochopí, že tento dar, který jí umožní zvrátit blížící se katastrofu, jí byl darován proto, že v budoucnu bude potřebovat pomoc naopak protějšek.

  

John Grundy, neurolog z Iowské státní univerzity, který se specializuje na bilingvismus a mozek, vysvětluje, že učení se novému jazyku způsobuje rozsáhlou mentální neuroplasticitu. Jinými slovy, když se naučíte nový jazyk, váš mozek se přeskupí, vytvoří se nová spojení a nové cesty. Umění můžeme chápat jako jazyk, kterým s námi autor komunikuje. Někdo nám chce sdělit něco o sobě, někdo chce poukázat na společenský problém a někdo jen sdílí svůj zájem o nějaké téma. Procházet výstavou je jako listovat zašifrovanými knihami, jejichž odkrýváním pochopíme, jaký je umělcův záměr. Ta nejlepší díla dávají prostor k vlastní interpretaci. Nacházíme významy, které autora třeba ani nenapadly. Ve Špejcharu přistály obrazy a je na vás, jestli vejdete dovnitř a pokusíte se o první kontakt.

  

“But listen patiently. This is not our last word. The stars have their beginnings and their ends. For a few moments, somewhere in between, a few, very few, may support thought. But humankind is a fair spirit, whom a star conceived and a star kills.”