Marija Griniuk – Techno‐Diving into Reflexive Painting

Kolektivní paměť tvoří naši identitu. Integrita každé lidské osobnosti je tak úzce spjata s politickými, sociologickými a antropologickými souvislostmi dějinného vědomí lokality, do které jsme se narodili. Válkou na Ukrajině se nám ve středo-východním evropském prostoru otevřela celá řada traumat. Koloniální paměť v kontextu bývalého východního boku a vlivu Ruska na něj je přítomna i v rámci umělecké praxe litevské umělkyně Marije Griniuk prostřednictvím vyprávění, které zdědila v rámci nesení rodinné tradice. V rámci svého uměleckého výzkumu se zabývá lokální kolektivní narativní praxí v kontextu eko‐násilí a post‐koloniální minulosti.

 

“Prezentované reflexivní malby jsou vytvořeny na základě mého rodinného fotoarchivu zachycující snímky 12 ha půdy, kterou vlastnila moje rodina před sovětskou okupací v Litvě. Tato půda byla odebrána a zařazena do JZD. Během desetiletí kolektivního zemědělství byl zde zaveden odvodňovací systém a používány pesticidy a herbicidy. Předkládám hypotézu, že jde o akci ekologického násilí, vedenou během sovětské okupace.” (Marija Griniuk)

 

kurátorka: Lenka Sýkorová
 

Více informací zde.