Výstava Bez-Péčí je o dekriminalizaci rozkoše, ekologických dopadech globálního obchodu s květinami a vztahu mezi privilegovanou umělkyní a marginalizovaným umělcem. Název vychází z kombinace slov „péče“ a „bezpečí“ a odkazuje k chybějícímu pocitu bezpečí a nedostatečné péči, které zažívají osoby pracující v sexbyznysu. Ve vizuálně podmanivých fotografiích vytváří autorka zátiší kombinující odpad z květinářství s předměty vyřazenými ze šaten v nočním klubu.

 

Výstava kulminuje v portrétu Karima, queer umělce žijícího na okraji společnosti s traumatickou zkušeností spojenou se sexuální prací. Květy ozdobené piercingy mohou být chápány jako oslava erotické rozkoše, ale zároveň odkazují k tradici mementa mori. Jejich křehká a místy zjevně uvadající krása sugeruje lidskou zranitelnost. Těla rostlin a lidí jsou v tomto symbolickém propojení vydána napospas bezohledné spotřebě. Ekologický rozměr výstavy přitom vychází ze skutečností, že umělkyně použila při focení květiny, které by jinak skončily na smetišti.