V současné době je studentem Akademie výtvarných umění v Praze.

V posledních pracích se hodně zabývá aspektem narativnosti v lidském prožívání a v souvislosti s konzumací výtvarné produkce.

Jako symbolickou formu si oblíbil zejména ilustraci a kreslenou grotesku (hlavně z předválečné Ameriky). Nepracuje s předem danými scénáři, ale spoléhá se na sám proces práce, ve kterém se dá teprve začít “přemýšlet“ o malbě, o jejich intencích a o vztahu k formujícímu se námětu. Všechna důležitá rozhodnutí se stanou až během malby.

Je zastáncem víry v jakýsi “demokratický“ moment současného umění (bez modernisticko-revolučního patosu), kdy se mění konfigurace pojmu „talentu“ od nábožensko-romantického postavení k poučené zodpovědnosti (jako výsledek dialogu), která se musí v rámci umělecké soutěže potýkat jak s nesmrtelnými lidovými mýty tak s mytologii uvnitř samotného uměleckého provozu. S tím souvisí i postup práce, kdy autor často používá neuměle “tupých“ tahů, které se spolu s ilustrativností a s grotesku připomínajícím tvaroslovím mají přímo podílet na smysluplnosti celkového obrazu.