Michaela Maupicová

Michaela Maupicová (*1982) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (2002 – 2006 ateliér kresby prof. Jitky Svobodové, 2006 – 2008 ateliér intermediální tvorby prof. Milana Knížáka). Její výtvarnou řeč lze charakterizovat paradoxním pojmem „meditativní expresí“, protože v sobě organicky spojuje zdánlivě protichůdné přístupy racionální stavebnosti a místy až živelného ponoru do neohraničené intuice. Autorka vychází (i ve svých velkoformátových obrazech) nejen z kresby jakožto techniky, ale především z kresby jakožto způsobu myšlení, při němž se kreslící ruka stává neodmyslitelným prodloužením přemítající mysli. U Maupicové můžeme v tomto smyslu mluvit o procesu zhmotňování prostoru vnitřních reflexí balancujících na neustálém (a nestálém!) rozhraní věděného a tušeného. Monochromní povaha autorčiných děl podtrhuje a umocňuje její procítěnou výpověď o „věčné bipolaritě“ světla a tmy, odnepaměti zakořeněné v lidském vědomí o přírodě, koneckonců i o vlastním existenciálním a duchovním bytí.