Estetika velké koalice
V projektu „NEXTMODERNA“ propojil Antonín Kopp klíčové obrazy – ikony moderní abstraktní malby s čárovými kódy a nabízí jejich levnou produkci a dostupnost. Koncept je chytře a logicky vymyšlen, a jeho ideu můžeme ve svých představách umist'ovat někam do prostoru mezi kritikou trhu s uměním a podporou jeho sociální dostupnosti. Problém je však poněkud složitější a dotýká se predevším tří oblastí: kritiky modernismu, dále otázky napodobení jako hlavní postmoderní strategie a za třetí stále sílící propojení umění a ekonomie. Modernismus chtěl být originální v neustálé změně, ale současně toužil paradoxně po opakování a stejnosti. Své produkty zamýšlel socializovat a udělat dostupnými pro všechny. Postmoderna jako nový druh uměleckého
výrazu si dovolila hru se všemi přítomnými a minulými obrazovými kódy a umění s ekonomií vstoupilo, jak se často říká, do nevyhnutelného manželského svazku, kde se láska pojí s nenávistí.
Jiří Ševcík / prorektor AVU / 2006

NEXTMODERNA
Pro práci na interpretacích předních modernistů používá Antonín Kopp sice postmoderní apropriace, ale postmodernu překřtil na NEXTMODERNU, aby zdůraznil, že modernu nemusíme vnímat pouze jako něco starého, přežitého až směšného, jak je u postmoderní tvorby časté. Obrazy jsou důkazem, že i spojení lehkosti stěžejních děl moderny s absurdností a tíživostí současnosti (např. zesilující propojení děl avantgardy a ekonomie ) může být něčím překvapivě přitahujícím ke smíření s vizí moderny: permanentní inovací – revolucí – nextmodernou. V čem by měla být jeho hypotetická nextmoderna jiná než postmoderna či post-postmoderna? Kopp má představu, že nextmoderna je rozbíhající se nový -ism, který na rozdíl od postmoderny nakládá nejen volně se všemi přítomnými a minulými obrazovými kódy či událostmi, ale vtahuje do hry i všechny “moderní” komunikační technologie, ale i jejich tvůrce od vědců, programátorů až po hackery, kteří začínají nakládat s technologiemi tak, jak by to v rámci tržní společnosti nebylo ani možné ani předvídatelné, možná aby sdělili netušené vazby mezi společností, technologií a přírodou.
Steve Edwards / Art History at the Open University / 2010