Vystavený objekt Nikoly Balberčákové studující v ateliéru Fotografie reflektuje nejen samotný proces práce s latexem jako materiálem, ale především to, jaké asociace pro autorku rozehrává. Balberčáková navazuje na svou semestrální práci, která se dotýkala aspektů přítomnosti a zároveň také možné budoucnosti: sebeidentifikace, dichotomie mezi umělým a přirozeným, a konfrontace lidského těla s pocity odcizenosti v různých společenských kontextech. Transparentnost a měkká struktura latexu nutně buduje podobnost s lidskou kůži, perleťovost a anorganický lesk ji však v okamžiku od této podobnosti vzdalují. Místo absorpce světla, které způsobuje tmavnutí pokožky, dochází k jeho odrazu a tvorbě (často ochranné a sociálně konstruované) bariéry v prostředí, jež charakterizuje glamour a každodenní cykly zápasů o moc mezi lidmi – objekt se tak stává formou otevřeného emočního dialogu.
 
Online opening ke zhlédnutí zde. 

 

Kurátorky: Zuzana Dusilová, Mariana Pecháčková, Eva Slabá