“Obrovský rozměr, nadbytek stromů, nadbytek energie, nadbytek barev, nadbytek forem, nadbytek zvuků… Nadbytek plození, rození, agrese i hluku… Nadbytek života i přítomnost smrti, nadbytek radosti i smutku. To je prales, kde skrývá se amazonský kosmos v nadbytku duší, mýtů a vědomím propojený. Mysl brání se zprvu té hojnosti otevřít, jako by byla naučená omezovat se logikou sebeuvědomění… Ta hranice mizí v okamžiku překročení sebe sama na astrální cestě k zákonům džungle. Ve svých nadbytečných obrazech se spouštím v šamanském tanci, v bolestném i blaženém stavu, k vlastnímu smyslu hojnosti jako přirozenému principu tvoření.” (Otto Placht, 09/2022)