Pavel Hečko: ATOPOLEJELOPOTA
![](https://snappycdn.net/artmap/fipWz68JgWDeq0wW38ksgxOXr5Nt6kUhOW8wYYQRTsg/fill/500/500/ce/1/aHR0cHM6Ly9zMy5ldS1jZW50cmFsLTEuYW1hem9uYXdzLmNvbS91cGxvYWRzLm1hbmdvd2ViLm9yZy9hcnRtYXAvcHJvZC91cGxvYWRzLzIwMTgvMDkvcGF2ZWwtaGVja28tYXRvcG9sZWplbG9wb3RhXzEuanBn.jpg)
Pavel Hečko se už během studií na FAMU na přelomu 70. a 80. let rozcházel s dobově převažujícími přístupy. Do české fotografie vnášel konceptuální principy, práci s fotografickým archivem i prvky potměšilého znejisťování a ironie. V podstatné linii své tvorby ? zdvojovaných portrétech a zátiších něco nehraje, anebo se snad opakuje refrénem. První obraz je akcentován druhým, který je stranově převrácený, ale nikoli reverzibilní nebo reflexivní vůči svému protějšku. Došlo k dvojímu převrácení. Jednou v reálném čase před kamerou, kdy portrétovaná osoba zrcadlově zopakuje svůj předchozí postoj a podruhé mechanicky při vyvolání nebo tisku obrazu, kdy je převrácen zpět. Obrátíme-li věc dvakrát o 180?, dostaneme se opět k její výchozí poloze. U Hečkových fotografií nikoli. Jako by se v nich něco zadrhlo, došlo k systémové chybě a zůstaly napůl cesty. Dostavuje se zneklidňující pocit, že nalézt dokonalé řešení je navždy pokusem o nemožné. A přesto, až obsesivní touha po absolutní formulaci a absolutním pochopení stavu věcí a dění, je jejich rozluštěním. Obranou proti absenci řádu.
Kurátoři: Eva Pospěchová – Tomáš Pospěch
![](https://snappycdn.net/artmap/fipWz68JgWDeq0wW38ksgxOXr5Nt6kUhOW8wYYQRTsg/fill/500/500/ce/1/aHR0cHM6Ly9zMy5ldS1jZW50cmFsLTEuYW1hem9uYXdzLmNvbS91cGxvYWRzLm1hbmdvd2ViLm9yZy9hcnRtYXAvcHJvZC91cGxvYWRzLzIwMTgvMDkvcGF2ZWwtaGVja28tYXRvcG9sZWplbG9wb3RhXzEuanBn.jpg)
![](https://snappycdn.net/artmap/KJDobXwwNri6BTQXP4VCrFNZSRommRixahYVQOqjODA/fill/500/281/ce/1/aHR0cHM6Ly9zMy5ldS1jZW50cmFsLTEuYW1hem9uYXdzLmNvbS91cGxvYWRzLm1hbmdvd2ViLm9yZy9hcnRtYXAvcHJvZC91cGxvYWRzLzIwMTgvMDkvcGF2ZWwtaGVja28tYXRvcG9sZWplbG9wb3RhXzIuanBn.jpg)