Poté, co El Lisickij dosáhl mezinárodního uznání jako malíř a designér, se v roce 1924 rozhodl přesvědčit svět – a sám sebe –, že je také architekt. Učinil tak projektem „horizontálního mrakodrapu“, kterému dal nejasný a nepřeložitelný název: Wolkenbügel (žehlička mraků). Osm těchto budov, posazených na štíhlých sloupech, mělo stát na hlavních křižovatkách podél moskevského okružního bulváru a integrovat tok tramvajových linek, metra a výtahů. Tato přednáška a stejnojmenná kniha zkoumá Lisického převod vizuálních a textových médií do prostorových představ a nabízí důkladnou studii dochovaných výkresů a archivních artefaktů souvisejících s jeho nejkomplexnějším architektonickým návrhem.

 

Richard Anderson je profesorem dějin a teorie architektury na Edinburské univerzitě. Je editorem knihy Ludwiga Hilberseimera Metropolisarchitecture and Selected Essays (2012) a autorem knih Russia: Modern Architectures in History (2015) a Wolkenbügel: El Lissitzky as Architect (2024).