Napětí ve filmu často vyvolá zvuková stopa nebo to, co se odehraje mimo plátno. Do zvukových ploch a chybějících obrazů promítáme vlastní představy a s napětím čekáme, jak náš příběh dopadne. Video Romana Štětiny s názvem Studio č. 2 (klapka) rozvíjí námět předchozího snímku Studio č. 1 (demonstrace), postupně však opouští stroze analytickou formu a stává se psychoanalytickou studií. To, co nevidíme, zesiluje napětí toho, co je vystaveno našemu pohledu.