„Maluju lidi pro to, jací jsme: rasistický, hloupý, poetický, bláznivý, krásný i perverzní Druh.“ S. F.

Galerie Vernon uvádí první sólovou výstavu mladého italského umělce Simoneho Fugazzotta (1983) v České republice. Fugazzottovu tvorbu do velké míry charakterizuje jeden specifický rys: do většiny svých děl začleňuje figury opic s úmyslem reflektovat tak lidské bytosti. Sotva bychom našli lepší srovnání pro člověka, než je právě opice. Fugazzotto říká: „Moje opice jsou plné takových emocí a projevů, které u nich v přírodě nenajdete: lenost, apatie, nuda, snobství a strach ze sebe samých.“

I přes své akademické vzdělání se Fugazzottovi podařilo vyprostit se z klasických vlivů a věnuje se především experimentování s novými postupy, mísí různé textury, motivy a média, mj. juta, plexisklo nebo beton.