Jak může vypadat udržitelný umělecký projekt ve veřejném prostoru? Mohou takové projekty podpořit občanskou angažovanost, a pokud ano, jak? Jaký vztah se vytváří mezi uměleckým projektem a městskou krajinou? Ekosystém veřejného prostoru je stejně živý a organický jako přírodní svět. Prochází proměnami, vývojem, plánováním, tvorbou, užíváním i zánikem. Může být shlukem nahodilých či promyšlených staveb, mobiliáře nebo nejrůznější technické infrastruktury, nicméně jeho smysl zůstává v tom, že je naplněný životem. Kvalita, kterou do prostoru vnáší umění, má v dějinách urbanismu zásadní místo.

 

Signal Festival se od svého počátku pohybuje ve veřejném prostoru. Letos však vstupuje také mimo své hlavní festivalové trasy. Nový programový cyklus Satelity představuje trojici stálých uměleckých děl v pražském veřejném prostoru, které během Signal Festivalu doplňuje světelná projekce. Jedná se přitom o unikátní díla, jež inovativním způsobem pracují s digitálními nástroji, modelováním a konstrukcí a souzní s letošním festivalovým tématem Ekosystémy I: Průzkum.

 

Jedním z těchto děl je slavný Obklad čtyř větracích komínů Letenského tunelu od Zdeňka Sýkory, přičemž tvorbu umělce představí v rámci diskuze historik umění Pavel Kappel. Výstava kolektivu Lunchmeat Studio s názvem The Grief of Misfit Cathedrals, kterou mohou vidět návštěvníci festivalu v Kunsthalle Praha, se naopak zabývá zanikajícími relikty architektury. Projekt uvedou autor Jakub Pešek a kurátorka Iva Polanecká. Signal Festival zastoupí kurátor Pavel Mrkus.

 

moderátorka: Tereza Willoughby

 

Rezervace zde.