Tvorba Terezy Brlicové se soustřeďuje zejména na ohledávání vlastní identity skrze její bytostně přirozený tvůrčí proces. Ten funguje jako jeden několikaletý cyklus, přičemž hlavními médii jsou malba, kresba, ale i textový záznam či fotografie, jež poskytují prostor pro spontánnost i autentické vyjádření. Autorka skrze jednotlivá díla vede jakýsi dialog, ať už se sebou samou nebo s těmi, kteří jsou, byť jen na pár minut součástí jejího života. I tento vztah funguje jako nástroj k sebepoznávání. Autorce je vlastní práce s daným prostorem a intuitivní navázaní na přítomnou chybu, která by mohla být minuta. „S mojí tvorbou je spjata taktéž spiritualita, v mém případě je to o všímání si a braní v potaz třeba i zdánlivě banální věci.“

  

Přestože se může zdát, že výstava nabízí exkurz do jakéhosi emočního prožívání Terezy Brlicové, sama autorka hledá a nahmatává cosi, o čem se dá říci, že už existuje a je každému více či méně zřejmé. Je co hledat, když možná už to někde je?

  

Tereza Brlicová se v současnosti věnuje studiu na Fakultě multimediálních komunikací UTB a stáži na pražské AVU.